Další změny řádů a pravidel v církvi

Ustanovením synodu se mění text kazatelského reverzu

Reverz upravuje závazek kazatele vůči Českobratrské církvi evangelické a platí pro všechny ordinované pracovníky církve. Synod návrh schválil více než dvoutřetinovou většinou (57 hlasy) v tomto znění:

Budu-li ordinován/a ke službě Slova a svátostí a povolán/a za kazatele/ku ČCE, budu tuto službu konat věrně a v poslušnosti trojjediného Boha.

Budu zvěstovat evangelium Ježíše Krista, jak je podáno v Písmu svatém a dosvědčeno ve vyznáních, ke kterým se hlásí ČCE, a sloužit Kristovými svátostmi podle jeho ustanovení.

Svou službu budu vykonávat v souladu s Církevním zřízením a řády ČCE. Zachovám povinnost mlčenlivosti o tom, co mi bude důvěrně sděleno.

Budu dbát na to, aby mým jednáním nebyla snížena věrohodnost ordinované služby, a vyvaruji se všeho, co by narušovalo společenství Kristovy církve.

Úprava textů modlitby Páně a vyznání víry se odložila

Podrobněji se diskutovalo o textu modlitby Páně. Jan Roskovec v rozpravě navrhl odložení rozhodnutí v této věci. Největší rozpory vidí v navrhované formulaci „NA nebesích/V nebesích“, kdy bychom se zněním „na nebesích“ sice přiblížili ekumenickému znění, které je v tomto případě ovlivněno Římskokatolickou církví. Jako takový však nemá oporu ani v původních textech, ani v ekumenické praxi v zahraničních verzích.

Ačkoli zazněly hlasy apelující na sjednocení jednotlivých různých společenství nad společným textem, nakonec v plénu převážil názor, že o finální podobě je třeba ještě diskutovat. Mimo jiné i proto, že ani v jednáních konventů nebylo rozhodování jednotné. Synod tedy uložil synodní radě, aby pro 1. zasedání 35. synodu ČCE připravila návrh textů s náležitým odůvodněním navržených znění. Do nového evangelického zpěvníku i agendy by se měla příprava i řádná diskuse stihnout. Synod zároveň schválil i pozměňující návrh, že zveřejněný text nebude závazným.

Postavení laických kazatelů, jáhnů a kaplanů

V dalším jednání synod vyjasnil postavení bývalých laických kazatelů církve. Nově může synodní rada po rozhovoru s kazatelem a na základě doporučení příslušného farního sboru a seniorátního výboru udělit osvědčení o ordinované službě výpomocného kazatele. Ordinace mu bude udělena po povolání sborovým shromážděním.

Synodálové se zabývali i postavením jáhnů v církvi. Tento bod ve stručnosti navrhuje, že samotná dlouholetá jáhenská praxe na sborech je dostatečným kritériem pro prohlášení za faráře bez absolvování vikariátu. Délka praxe musí v tomto případě být 10 let. Žádost schvaluje synodní rada po předchozím rozhovoru se žadatelem.

Dále přišlo na řadu postavení kaplanů v církvi. Stávající právní úprava totiž nezohledňuje duchovenskou službu konanou mimo rámec sborové služby, zejména ve zdravotnictví a školství: v těchto institucích je totiž obvyklé, že kaplan je zároveň farářem, příp. jáhnem působícím v církevním sboru. Synod schválil, že se věcí má dále zabývat synodní rada a zajistit možnost adekvátní nápravy situace. Na podnět Štěpána Brodského byl návrh pozměněn tak, aby byli zahrnuti i kaplani v sociálních službách, zejména (ale nejen) pro účely Diakonie ČCE.