Strategický plán církve do roku 2030

• návrh na zřízení místa celocírkevního faráře pro duchovenskou službu, jakéhosi průvodce kazatelskou službou od jejího prvopočátku, kdy mladí lidé zvažují studium "na faráře" až po její ukončení v důchodovém věku
• upřesnění pravidel pro stanovování kazatelských úvazků v různých konstelacích (jeden farář se stará o jeden farní sbor; jeden farář pracuje na dvou menších farních sborech; kombinace farářské a kaplanské práce; vytváření farářských týmů...)
• cílový stav pro postupné zvyšování farářského platu v roce 2030, který byl hlasováním stanoven na 1,2 mediánu mzdy v ČR

V rozpravě vystoupilo několik synodálů s upozorněním na dopracování některých aspektů. Zároveň zaznělo uznání za obrovskou práci, kterou odvedla strategická komise. Podařilo se jí strukturovat zásadní úkoly a vytyčit směr, kterým by se měla církev v nejbližší budoucnosti ubírat. Poslanci byli vyzváni, aby materiál posuzovali globálně s tím, že to je živý materiál, na kterém se bude dále pracovat.

Slovo k věci řekl děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Mrázek. Fakulta se potýká s velmi malým počtem studentů v oboru Evangelická teologie a podle něj úsporná opatření a nejistá budoucnost existence sborů k rozhodování pro studium bohosloví nepřispívá.  Vystoupila zástupkyně mládeže s připomínkou, že v celém dokumentu se mládež zmiňuje pouze na dvou (a to dost nepodstatných) místech. Přidala otázku, proč nebyl do strategické komise přizván zástupce mládeže. Další zástupkyně za mládež přidala připomínku, že studenti na fakultě mají svého studentského faráře, ale faráře pro mládež, kterého celocírkevní odbor pro práci s mládeží hledá, nikdo dělat nechce.

Předseda komise Mazur výhrady přijal a zároveň vysvětlil, že stručné body jsou shrnutím mnohého přemýšlení a jednání a u některých osvětlil, co dalšího za nimi stojí.

Dokument určuje sedm oblastí, které jsou pro další desetiletí života a práce ČCE identifikovány jako nejdůležitější, a ke každé přináší sadu navržených konkrétních opatření:

• Živý a otevřený sbor
• Zbožnost jako péče o víru
• Srozumitelnost a misijní otevřenost
• Klíčoví lidé
• Přechod na samofinancování
• Diakonie, kaplani a Evangelická akademie
• Efektivní řízení a hospodaření

Následně vystoupili předsedové všech čtyř komisí synodu s výsledky jejich jednání. Jedna komise nepřijala žádné doporučení pro hlasování, další doporučila formulační změnu, aby synod strategický plán neschválil, ale pouze vzal na vědomí, aby se s dokumentem mohlo dále svobodně pracovat. Třetí a čtvrtá komise doporučila dokument přijmout a nepitvat detaily s tím, že se na něm bude dále pracovat a dle vývoje církevního společenství se bude měnit či doplňovat.

Další diskuse se vedla nad tím, zda předložený návrh má synod schválit, přijmout, nebo pouze vzít na vědomí, z čehož by vyplýval rozdílný přístup k plnění uložených úkolů.

Synod hlasováním strategický plán přijal.

Podle dalšího usnesení pověřuje synod synodní radu, aby s přijatým strategickým plánem seznámila církev. Uložil synodní radě, aby postupně naplňovala úkoly ve strategickém plánu obsažené a aby o tom synodu každoročně předkládala průběžnou zprávu. Synod vzal na vědomí, že plnění úkolu spojené s výdaji nad rámec rozpočtu povšechného sboru v daném roce bude vždy podmíněno nalezením potřebných zdrojů.