Nový zpěvník i podoba Modlitby Páně. Kolem odvodů do Personálního fondu se rozhořela debata

Na začátek se hovoří o předpokládané výši odvodů do Personálního fondu do r. 2030. Nejprve přichází na řadu rozprava, v níž vystoupil senior Ústeckého seniorátu Tomáš Matějovský, dále David Balcar a Milan Přívratský a Michal Kitta. Hovořilo se zejména o nereálnosti navržených čísel. Zazněl názor, že současná navržená výše odvodů by byla v budoucnosti likvidační pro velký počet sborů a znamenala by propuštění mnoha farářů.

Bratr Přívratský navrhl dokument 18II zcela zamítnout a vrátit se k němu na příštím zasedání synodu. Bratr Kitta připomněl, že jakmile skončí finanční podpora státu, bude téměř jediným zdrojem pro financování církve právě Personální fond. Považuje za důležité, aby byla nějaká zpětná vazba k tomu, jaká část členů církve přispívá 5 % svého platu. Synodní kurátor naopak doporučil přijetí předloženého návrhu. Senior Pražského seniorátu Roman Mazur připomněl, že návrh byl již jednou předložen a zamítnut, a podpořil názor Tomáše Matějovského. Představil také nové koncepty pro samofinancování církve. Mikrofonu se ujal senior Východomoravského seniorátu Marek Zikmund. Upozornil, že finanční rezervy jsou značné. V případě, že by se ukázalo, že 5 % nestačí, navrhoval by zvýšení podílu na 7,5 %. Člen správní rady Personálního fondu Miroslav Maňák upozornil, že církevní ekonomové nemají lehkou pozici, neboť musejí reagovat na – mnohdy nekoncepční – rozhodování vyšších orgánů. Petr Štulc uvedl, že předložený návrh má zejména reagovat na potřeby sborů. Dokument vychází z faktů, které jsou zvnějšku dány (ujedání se státem – postupné snižování státní podpory) a z nároku na zvyšování platů farářů. Naopak dokument neřeší různá podpůrná a solidární témata, o jejíž potřebnosti se již zmiňoval Roman Mazur. Prohlásil, že hledání kompromisů je těžké, a to i vzhledem k nepředvídatelnosti vývoje. Zároveň zdůrazňuje, že je třeba diskutovat o podpůrných opatřeních pro finančně slabší části církve. Projevil pochopení pro nesnadnost rozhodování pro tento návrh. Na podporu návrhu vystoupila také členka synodní rady Eva Zadražilová. Předložený materiál uvítal i Jiří Bureš. Vyzval synodály a členy církve, aby o jeho důsledcích přemýšleli. Upozornil na trend vzrůstající výše vybraného saláru a dodal, že církev má v tomto ohledu velký potenciál. Vyjádřil podporu synodní radě s kampaní „5 % a hlavu vzhůru“. Právník Ústřední církevní kanceláře Adam Csukás upozornil na existenci strategického plánu církve, který ukládá církevní radě přijímat i nová opatření pro zjednodušení provozu církve. Také člen synodní rady Jiří Schneider připomněl blížící se konec finanční pomoci státu i fakt, že poté, co dojde k ukončení vyplácení finančních náhrad bude mít církev „omezený manévrovací prostor“. S tím se podle něj počítá již dlouho. Nadnesl další problematiku, kterou je třeba se v církvi zabývat a kterou nevyřeší Personální fond. Považuje za důležité, že se podařilo stanovit únosnou úroveň farářských mezd.

Byl přijat pozměňovací návrh Romana Mazura. Taktéž návrh usnesení jako celek byl schválen.

Dalším bodem je schválení usnesení o Nadačním fondu dobré dílo, který hlasováním prošel. Naopak neprošel návrh na zmrazení výše celocírkevních repartic. Byla schválena výše celocírkevních repartic pro r. 2021 ve výši 8 milionů Kč.

Návrh Východomoravského seniorátu na změnu systému vyplácení mezd kazatelům neprošel.

Opět se střídají zapisovatelé, tentokrát jsou na řadě dva poslanci z Východomoravského seniorátu.

Synod schválil pravidla ohledně dvou pozemků: pozemek ve Vinoři (schválen prodej) a pozemek v Praze – Modřanech (schválen prodej, pokud se na pozemku nepodaří realizovat stavbu nové budovy EA).

Na programu je nyní hlasování o sloučení FS v Kovanci s FS ČCE v Mladé Boleslavi k 1. 1. 2021, a to v souladu s dohodou o sloučení schválenou konventem Poděbradského seniorátu. Jednoznačnou většinou bylo rozhodnuto pro přijetí návrhu. Podobně bylo schváleno sloučení FS v Duchcově s FS v Teplicích, a to od 1. 10. 2020 v souladu s usnesením konventu Ústeckého seniorátu. Rozhodnuto bylo také o sloučení sborů ve Chvaleticích a Přelouči.

Synod projednával přípravu rozhovoru a stanovisko ČCE k otázce manželství dvou lidí stejného pohlaví. Zazněl názor, že podle Písma je manželství pouze pro muže a ženu, schválením manželství pro lesby a gaye by byla „otevřena Pandořina skříňka“. Synodní senior upřesnil, že komise nebyla ustanovena proto, aby zvrátila přístup církve na jednu či druhou stranu, ale aby ukázala, že tuto otázku bere církev vážně. V následném hlasování byl návrh většinou přítomných přijat.

Řečnického pultíku se ujal Pavel Hanych, který představil přípravu nového evangelického zpěvníku. Ujistil, že jeho dokončení je již blízko. Aktuálně je zpracováno více než 700 písní, pokročily i práce na varhanních a kytarových doprovodech. Náročnou oblastí je otázka autorských práv. Editoři zpěvníku oslovili Českou biblickou společnost, ale jednání nebyla uspokojivá. Zpěvník bude pravděpodobně vytištěn v Polsku, ve hře je ještě Německo a Česká republika. Zpěvník by měl být vydán do konce roku 2021. Počítá se i s elektronickou verzí (kytarové doprovody, chorálník) a mobilní aplikací. Hanychova prezentace úsilí při pracích na novém zpěvníku sklidila potlesk. Na dotaz Jaroslava Pechara doplňuje P. Hanych zamýšlené rozměry zpěvníku: 12 x 19 cm.

Na návrh Jakuba Kellera bylo schváleno otevření rozpravy o podobě Modlitby Páně v novém evangelickém zpěvníku. Nově by kromě tradičního znění mělo být zahrnuto i jednotné ekumenické znění modlitby Otčenáš. Filipu Kellerovi připadá nezaznění ekumenické verze v novém zpěvníku jako krok zpět. Na podporu více variant vystoupil i Jiří Tengler. Tento návrh byl v následném hlasování synodálů schválen.

Projednávaly se také nové liturgické formuláře. V rozpravě promluvil nejdříve David Balcar. Podle jeho slov se na liturgických formulářích udělala spousta práce. Vyjádřil názor, že by ho mrzelo, kdyby toto úsilí nyní přišlo vniveč. Daniel Ženatý popsal genezi nových formulářů. Chápe je jako doplňky k nové agendě, která se schvaluje po částech, tak jak je obnovována. Jakub Keller doplnil, že je možné schválit pouze formulář I. Ve svém výstupu Jan Roskovec doplnil, že v případě neschválení je možné ještě na podobě formuláře II dále pracovat. Hlasováním byly přijaty všechny formuláře (I-III), stejně jako možnost zapracování podnětů a připomínek do textu formulářů. Kromě toho byl také schválen formulář pro instalaci a vyslání učitele teologie.

Synod ukládá synodní radě, aby iniciovala změnu řádů vedoucí k snazší možnosti povolávání kazatelů jiných křesťanských církví za faráře sboru.

Synod odmítl zahájit řízení o změně Církevního zřízení, který by změnil status jáhnů: nově by společně s faráři i oni měli právo být statutárními zástupci sboru. Stejně tak se nepodařilo prosadit snížení minimálního počtu presbyterů na čtyři, v platnosti zůstává minimální počet šest. Neprošel ani návrh týkající se výpomocných kazatelů tak, aby byly podmínky jejich ordinované služby přiměřeně sjednoceny s podmínkami ordinované služby farářů a jáhnů.

Synod usnáší změnu Řádu hospodaření církve čl. 8 odst. 3. Dosavadní odstavec 3 se mění: nově nemohou manželé platit salár společně, zrušila se také formulace „salár se neočekává od člena sboru bez vlastního příjmu“.

Bohatá rozprava se rozhořela ohledně návrhu na zjednodušení volby kazatelů. Konkrétně jde o opakovanou volbu farářů, ke které musí ve sboru dojít nejpozději pět měsíců před koncem volebního období. Poté se přistupuje k volbě řádné, při níž se ovšem nic nemění. Na podporu návrhu se vyslovil například Filip Keller a Jakub Keller nebo Daniel Ženatý. „Nikdo tady nezmínil, že to je vyjádření obrovské důvěry staršovstvům,“ prohlásil Ondřej Titěra. Návrh chápe jako rozvolnění, které přinese sborům úlevu. Ženatý upozornil, že dnes se nerozhoduje o změně, ale o tom, zda se vyšle signál, podle něhož se změna začne připravovat. V hlasování byl návrh přijat.

Návrh revize statutu Jeronymovy jednoty prošel.

Projednávala se příprava volby nové synodní rady. Synod uložil konventům, aby na přípravě volby spolupracovaly formou průzkumné volby na svých řádných zasedáních na podzim 2020, a to podle procedury navržené mandátovou komisí synodu.

Proběhla poslední výměna zapisovatelů: štafetu přebírají zástupci Pražského seniorátu.

Synod přijal Zprávu o činnosti Diakonie ČCE v roce 2019, Zprávu o činnosti Dozorčí rady Diakonie ČCE a Zprávu Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE. Byl přijat také návrh zpřesnění právní úpravy jmenování a odvolání ředitele střediska Diakonie ČCE.

Jednalo se o volném víkendu pro kazatele. Ondřej Titěra navrhuje dát kompetenci nikoli synodní radě, ale ať přímo synod vyzve staršovstva. Jiří Bureš doplňuje slova Jana Roskovce, že volný víkend může mj. umožnit kazatelům poslechnout si kázání některého z kolegů. Zvonimír Šorm podpořil původní návrh, nikoliv jeho pozměněné znění připravené pověřenou komisí. V rozpravě opakovaně zaznívá podpora názoru nezakotvovat nárok na volný víkend do řádů, podle jeho příznivců by nemělo jít o vynucenou, povinnou záležitost. Po rozpravě následuje hlasování, v němž návrh v žádné z variant neprošel. Možnost je tedy dále ponechána v kompetenci staršovstev.

Proběhla rozprava o strategii dosazování sborů v rámci ČCE. Zvonimír Šorm prohlásil, že je proti návrhu, a to z důvodu, že se domnívá, že jich dochází k jeho průběžnému plnění. V následném hlasování byl návrh zamítnut.

Rovněž nebyl přijat návrh na přednostní nabídku bytů povšechného sboru kazatelům.

Hlasování o zajištění audinosiče s varhanním doprovodem písní z EZ předešla kuriózní situace: jak potvrdil Martin Balcar, databáze varhanních doprovodů již existuje, aktuálně je to přes 220 písní. Nahrál je bez nároku na honorář Pavel Klinecký a jsou volně přístupné na soundcloudu ČCE (E-cirkev).

Před pobožností Jiřího Tenglera, který uzavřel druhý jednací blok, vystoupil syndoní senior Daniel Ženatý, aby připomněl, že právě z místa konání tohoto syndou, Komunitního centra Matky Terezy v Praze-Hájích, proběhly televizní přenosy bohoslužeb v nouzovém stavu, v němž byla ČR na jaře letošního roku. Jedna z bohoslužeb byla v režii ČCE a vedl ji právě Ženatý. Poděkoval proto bratrům a sestrám z Římskokatolické církve za jejich vstřícnost a pohostinnost.