Delegáti letošního synodu se sešli ve Svitavách, jednání je vícedenní

Synod zahajuje předseda synodu Michal Kitta, který také posloužil úvodní pobožností. Poté následuje organizační instruktáž z úst zástupců předsednictva. Při prezenci se bylo dosaženo počtu 50 (z celkových 74) přítomných poslanců. Kvorum je tedy aktuálně 38 hlasů.  Začíná se volbou zapisovatelů; každé z 8 jednání bude mít jinou dvojici zapisovatelů. Testuje se také elektronický hlasovací systém. Úvodní část vede člen předsednictva Jan Plecháček.

Hlasovací systém Irbis má drobné technické potíže, a tak jedno z krajních hlasování, termín příštího synodu, probíhá tzv. per rollam, čili zdvižením paže.  Schválen je termín 23.−24. 4. 2024 v Praze.  Následují volby personálního charakteru. Vedení se opět ujímá br. Kitta. Jako první přichází na řadu volba 1. náhradníka do církevní pastýřské rady z řad kazatelů. Ve druhém kole, do něhož postoupili br. Ivan Ryšavý a br. Tomáš Matějovský. Ani jeden z pěti kandidátů totiž nezískal v prvním kole nadpoloviční počet hlasů.  V užší volbě uspěl Ivan Ryšavý a stává se tak náhradníkem CPR. Ve volbě náhradníka do církevní pastýřské rady z řad presbyterů se o post hlásí jen dva kandidáti, br. Michal Pavlovský a br. Miloš Ferjenčík. Dvě třetiny hlasů získal br. Ferjenčík. Také ve volbě do oblastní pastýřské rady I (náhradník z řad právníků) jde opět o výběr ze dvou kandidátů, tou úspěšnější je sestra Lia Bánoci z Teplic. Ve volbě do oblastní pastýřské rady III. se stala 2. náhradnicí z řad presbyterů Daniela Jablonská z hranického sboru. Další volby do oblastních pastýřských rad byly z důvodu časového skluzu odloženy až na závěr programu synodu.

Volby proběhly hladce, v rozpravě se hovořilo o nízkých platech i nucené interrupci

Ve volbě do ústředního představenstva Jeronymovy jednoty uspěl br. Ludvík Pastyřík a stal se prvním náhradníkem. Druhým náhradníkem se stal br. Jan Kirschner, třetím pak br. Pavel Zoubek. Jako poslední přichází v tomto bloku na řadu volba br. Karla Müllera celocírkevním farářem s určením pro pražské školy EA. Synod se vyjádřil pro a br. Müller bude tuto službu vykonávat od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2027, a to na 0,6 úvazku.

V dalším bloku přicházejí na řadu tisky č. 5-11, týkající se zpráv jednotlivých institucí a orgánů církve. Nejprve se ujímá slova synodní senior Pavel Pokorný, který představil synodní radu. Přibližuje, čím se synodní rada při její přípravě zabývala. Důležitým tématem bylo obstát před pojmy jako vize církve, budoucnost církve, směřování církve.  „Budoucnost většinou není to, co chceme, očekáváme a přejeme si. Budoucnost je většinou to, co prostě nastane. Přitom však věci nečekané a třeba těžké mohou být zároveň darem,“ prohlásil br. Pokorný. Zmínil přitom nedávné „budoucnosti“, které nás zaskočily – pandemie COVID-19 nebo vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině. Vypíchnul, že i v těchto obtížných situacích jsme lidsky i jako církev dokázali obstát, překonat strach a najít dobrou cestu, kudy se vydat.  „Směřujme svátosti k těm, kteří po nich touží, a směřujme k tomu, aby se pomoci dostalo těm, kteří potřebují,“ zaznělo z úst synodního seniora. K řečnickému pultíku přichází Jakub Keller s příspěvkem do rozpravy.

Toho vystřídal vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře Martin Balcar, který se synodálům představil, ale také hovořil o zprávě ÚCK, která je letošní novinkou. „Snažíme se způsob a prostředky naší práce neustále upravovat podle situace a podle toho, co je třeba, abychom byli maximálně efektivní,“ prohlásil br. Balcar. Vyzval také k tomu, aby se církev nebála přicházet s inovativními přístupy a řešeními. Ubezpečil, že ÚCK je církvi maximálně k dispozici a je připravena pomoci. „Vnímám ústřední kancelář jako službu církvi,“ řekl. Zároveň však také poukázal na výši platu zaměstnanců církevní kanceláře, která v průměru nepřesáhne 30 tisíc korun měsíčně, což v pražském prostředí není konkurenceschopná mzda. Hovořil také o úspěchu fundraisingu na celocírkevní úrovni, kde se podařilo získat jen za letošní rok přes 17 milionů Kč. Vyzdvihnul velkou vlnu solidarity s Ukrajinou, do níž se zapojila drtivá většina evangelických sborů. Shrnul, že spolupráce se sbory jej těší a poděkoval za vstřícné prostředí, v němž se spolupráce odehrává.

Na br. Balcara navázal církevní právník Adam Csukás, který zmínil postup v digitalizaci provozu církve. Jednak je to zprocesování povolávání farářů, podepisování dokumentů na všech úrovních. Nový systém počítá s elektronickým podepisováním. Také posílání nebude již probíhat listinně, ale pouze elektronickou formou. „Tento systém nás stál méně než 100 000 Kč a bude prakticky bezúdržbový. Díky němu se nám také podaří ušetřit 0,75 úvazku. Systém tak pro nás bude naopak finančně výhodný,“ vysvětlil br. Csukás. 

V rozpravě dále hovoří br. Jiří Bureš. Reaguje na zprávu synodní rady. Oceňuje, že její součástí je podpora klíčových lidí. Postrádá v ní však jednu oblast – oblast katechetickou. „Uvědomil jsem si to, když jsem si četl motivační dopis Karla Müllera, který psal o tom, že v začátcích měl nedostatek učebních pomůcek. Myslím, že 33 let po skončení komunistického režimu bychom si již mohli dovolit vytvořit koncepci a pomůcky k výuce náboženství, křesťanské etiky a další katecheze.“ Navrhuje spolupracovat s ETF, poradními odbory a dalšími součástmi církve.

Jiří Schneider reaguje na dotaz Michala Vogla, který vznesl otázku, kde církev vezme nové faráře. „Na obor evangelická teologie se hlásí o mnoho méně uchazečů než například v devadesátých letech. To je asi něco, s čím synodní rada nepohne, je to spíš duch doby,“ vysvětluje synodní kurátor. „Uvědomuju si stále více, že proces povolávání farářů naší církve je velmi složitý,“ řekl. Církev by měla podle něj nabízet farářům dostatečnou perspektivu, v čem má nyní deficit. Synodní rada připravuje návrh, který chce předložit na příštím synodu a který by se transformací přístupu k povoláváním a zaměstnáváním kazatelů šířeji zabývat.

Josef Bartoň přinesl návrh podpořit práci s dětmi a maminkami ve všech sborech na celocírkevní úrovni. Podle něj by dedikovaného pracovníka pro práci s dětmi měl mít každý sbor. „Děti jsou budoucnost,“ řekl. Jeho druhým návrh se týká potratů. Chtěl by zřídit komisi pro pomoc matkám po nuceném ukončení těhotenství. Návrh zazněl pouze ústně, pro procesní správnost jej br. Bartoň musí dodat ještě písemně, jinak jej synod nemůže brát na zřetel.

Pražský seniorátní kurátor Tomáš Fendrych navrhuje transformaci Jeronymovy jednoty, aby lépe vyhovovala současným potřebám péče o církevní majetek a způsobům financování. Také br. Fendrych musí dodat návrh ještě písemně.

Otazníky nad Kalichem i zvyšováním repartic

Br. Petr Štulc připomněl, že repartice nerostou již čtyři roky v řadě, přestože inflace roste velmi znatelně. „Je třeba poděkovat vedení ústřední kanceláře, že se podařilo udržet náklady na uzdě,“ řekl.  „Zvyšování repartic je pro mě velmi citlivé téma, ale na toto téma nejspíš brzy přijde diskuze, i vzhledem k rostoucí inflací,“ upozornil.

Br. Jiří Schneider odpovídá na dotaz svého předchůdce na pozici synodního kurátora Vladimíra Zikmunda, který vznesl prosbu synodní radě, aby podala podobnější informace o budoucnosti nakladatelství Kalich, které se dlouhodobě potýká s finančními potížemi. Jedná se o prodeji či převodu nakladatelství jinému subjektu. Církev nakladatelskému domu od r. 2017 souhrnně přispěl částkou výši 3,7 milionů Kč, což nejsou zanedbatelné náklady, odůvodňuje synodní kurátor kroky synodní rady. Jde o prodej obchodního podílu tak, aby značka Kalich a možnost mluvit do edičního plánu zůstaly zachovány. Jednání jsou v tomto směru zatím úspěšná - i vzhledem k historii značky to případnému novému majiteli dává smysl. „Značka Kalich nezanikne,“ zdůraznil br. Schneider.

Na závěr 1. jednání přichází poslední blok hlasování. Rozhoduje se o schválení části předložených zpráv, tedy zprávy SR, ÚCK, EA, SCHEA, NaK Kalich, SEM a předsednictva synodu. Všechny zprávy byly přijaty. Zbývá, aby se synod vyjádřil k dlužným celocírkevním sbírkám sborů Dolní Bělá a Javorníku u Jeseníku. Delegáti schválili návrh, aby u těchto sborů, které ani po výzvě z minulého zasedání synodu (3. zasedání 35. synodu) neodvedly dlužné celocírkevní sbírky za r. 2020 postupovala podle Pravidel hospodářské pomoci. Současně synod schválil usnesení, aby sbory, které v r. 2021 neodvedly některou z celocírkevních sbírek, tyto dlužné sbírky zaplatily do 31. 10. 2022. Zároveň synod ukládá seniorátním výborům, aby na splnění tohoto usnesení dohlédly a do konce listopadu 2022 podaly předsedovi synodu zprávu o splnění tohoto usnesení.

Pro dnešek pracovní den končí, synodálové dnešní program zakončí bohoslužbami v místním římskokatolickém kostele sv. Josefa, kde bude kázat generální biskup slovenské Evangelické církve augsburského vyznání Ivan Eľko. Druhé jednání 4. zasedání 35. synodu začíná v pátek 20. 5. v osm hodin.