Na závěr zasedání přijal synod prohlášení o agresi na Ukrajině

Závěrečný jednací den synodu začíná hutným bodem; rozpravou o návrhu na nové rozdělení seniorátů ČCE. „Já ten návrh hodně oceňuju,“ prohlásil Petr Štulc. „Zároveň však tento materiál dává hodně otázek, které by měly být vyřešeny, než dojde ke spuštění,“ dodal.

„Mám dojem, že se o komisi pro reformu správy církve rozšířila domněnka, že jde o nějakou utajenou činnost,“ prohlásil Pavel Pokorný. Ve své řeči dále synodálům připomněl náplň a fungování komise. „Neřekl bych, že to bude celé jinak, myslím, že ty základní zásady by měly být zůstat zachované, jako například role seniorátů,“ řekl k návrhu.

Také Adam Csukás, jeden z autorů předkládaného návrhu, se ujal slova, aby návrh představil. Nově by měl být povšechný sbor přeskupen do 7 seniorátních borů, které budou územně více kopírovat rozložení krajů ČR. Původně se počítalo s rozdělením Prahy do dvou seniorátů, nakonec byl v návrhu přičleněn k seniorátu č. 6 společně se západem Čech. Nové rozložení seniorátů by umožnilo například efektivnější hospodaření i větší přizpůsobení administrativního členění sborů do přirozených regionů. Csukás však zdůraznil, že předložený návrh není definitivním ani dokonalým řešením, podtrhnul nutnost o něm nadále vést rozhovory. Vyzval také jednotlivé stávající senioráty, aby o věci diskutovaly a vyjádřily se k případným zlepšením. „Bude to práce zdlouhavá a nepříjemná, ale věřím, že když budeme spolupracovat, že to zvládneme,“ uzavřel Csukás. Vyjádřil naději, že církev čeká dobrá budoucnost. „Včera jsme založili první sbor od roku 1965, uvítali jsme přes dvacet nových kazatelů,“ argumentoval. Jeho projev vyvolal první dnešní potlesk.

Nové rozdělení seniorátů: na velikosti záleží (?) 

„Nebojme se malých seniorátů,“ prohlásil bratr David Nečil, jihočeský senior. „Sám jsem ze seniorátu, který je velmi malý – má jen 7 sborů, ale přesto dobře splňuje všechny své funkce. Proto navrhuji, abychom církev rozdělili do seniorátů s menším počtem sborů, i menší celky mohou dobře fungovat,“ řekl.

„Je třeba diskutovat, ne podávat hotové návrhy. Návrhy by neměly být podávány seshora,“ vyjádřil se br. Michal Vogl.  „Chceme-li o této změně hovořit v církvi, je třeba tu diskuzi vést dobře. A myslím, že tohle není dobrý výkop. Myslím, že návrh, který včera br. Csukás neformálně představil, má velké nedostatky,“ reagoval br. Jiří Bureš. Jeho kritika vede k nevyváženosti plánovaného rozdělení seniorátů. Například v seniorátu pokrývajícím jižní Čechy by podle něj byla třetina všech evangelíků. „Stvořili jsme kolos. Pokud si myslíme, že velký celek bude mít například pastorační výhody, já mám o tom pochybnosti,“ řekl.

Také br. Tomáš Trusina se připojil k potřebě postupovat opatrně a domýšlet i konsekvence nového rozdělení. „Včera jsme zrušili sbor ve Zruči nad Sázavou a já bych nerad, abychom ze sborů vytvořili několik dalších takových Zručí,“ vyjádřil svoji obavu.

Návrh uvítal karlovarský farář Martin Zikmund.  V Čechách budou celky větší plošně, ale méně početné. Je možné je tam dobře obsluhovat i díky dobré infrastruktuře. Naopak na Moravě, která je nábožensky silnější a člensky početnější, budou celky kompaktnější, více semknuté. Je třeba, aby v každém seniorátu byla živá ohniska, která fungují a dávají možnost růstu − právě tento návrh to zohledňuje a nabízí tuto možnost i seniorátům na západě a severu Čech. „Západ by se nasytil a Praha zůstala celá,“ glosoval.

„Já trochu nechápu ty stesky nad tím, že se něco připravilo bez diskuze. Synodní rada připravila tento návrh k diskuzi,“ podivil se br. Jiří Tengler. „Myslím, že zvolený postup není nijak nelegitimní. Zároveň je dobře, že senioráty hájí svoji identitu a promýšlejí ji.“ Reagoval na obavy br. Bureše, že pastorace je především záležitostí jednotlivých sborů a jako takové by jí nemělo být nové rozdělení seniorátů překážkou. Br. Martin Balcar zase opravil data, s nimiž br. Bureš operoval: „Členů ČCE je podle sčítání Českého statistického úřadu skutečně 32 tisíc, problém je ale v tom, že metodicky je sčítání zpackané. Lidé totiž nevybírali z možností, ale vepisovali název církve do kolonky. Proto musíme k uvedenému číslu připočítat ještě aspoň dalších 20 tisíc členů, kteří ke svému vyznání napsali evangelík či protestant.“

Konseniorka Ochranovského seniorátu Eva Šormová vzkázala synodní radě, aby své senioráty lépe informovala, a apelovala také na způsob, jakým mají o záležitostech připravených „shora“ hovořit. „Říkejte nám to něžně. Evangelíci jsou takové dubové palice a těžko nové věci skousávají,“ řekla.  

Do diskuze se zapojili i studenti teologické fakulty a delegáti mládeže

Eliška Vančová přednesla stanovisko studentů ETF, které reaguje ještě na původní návrh: „Dávejte vzniknout novému, ale neničte fungující.“ Zástupci studentů si prý nedovedou představit pastorální konference nebo setkání mládeže v tak velkých celcích (původní návrh počítal se šesti senioráty).

V rozpravě vystoupila také delegátka mládeže Alena Zapletalová, která představila pozici mládeže, která je často diametrálně odlišná od ostatních členů církve. Geografická vzdálenost by například mohla přinést překážky pro činnost seniorátních odborů mládeže i místních mládeží. „Potřebujeme cítit, že se s námi počítá, že jsme součástí koncepce. Chceme být součástí diskuze,“ prohlásila.

Po rozpravě přichází na řadu hlasování. Jako první se rozhoduje o návrhu Adama Csukáse, jak jej přednesl a podal. Volba bude tajná, do pohotovosti přichází opět systém Irbis. Byl schválen počtem 54 hlasů, o návrhu Jiřího Bureše se tedy již hlasovat nebude. Synod schválením návrhu ukládá synodní radě, aby nejpozději 3. zasedání 36. synodu v roce 2025 předložila návrh potřebných změn církevního zřízení a církevních řádů.

Delegáti přecházejí k dalšímu bodu programu, kterým je schválení prohlášení synodu o vztahu k muslimům. To se obrací ke členům Českobratrské církve evangelické, aby se ve svých sborech a ve svém okolí setkávali s muslimy a přispívali k porozumění a pokojnému soužití. Začíná s krátkou rozpravou, v níž se hovořilo jen o několika detailech spíše formulačního charakteru. V následném hlasování je prohlášení zřejmou většinou schváleno.

Diakonie sklidila za svoji činnost ovace

Díky příznivému časovému vývoji zasedání přicházejí ke slovu body týkající se Diakonie ČCE již v dopoledním bloku. „Chtěl bych vás poprosit – vnímejte to, vnímejte, že máte ve svých seniorátech střediska Diakonie,“ vyzval ředitel Diakonie Jan Soběslavský. „Chtěl bych připomenout, že v Diakonii se rozběhly nové investiční akce, například v Novém Městě na Moravě. Připravujeme také projekt menšího domova pro seniory v nedalekém Vendolí,“ shrnul. Zmínil také humanitární činnost Diakonie, která se v minulém roce ve velké míře podílela na pomoci lidem zasaženým tornádem, které se prohnalo několika jihomoravskými obcemi. Poděkoval za štědrou finanční pomoc, kterou se podařilo získat prostřednictvím vypsané sbírky. Projev br. Soběslavského sklidil potlesk symbolizující vděčnost členů církve za činnost Diakonie.  

Zpráva o činnosti Diakonie ČCE v roce 2021, zpráva o činnosti dozorčí rady Diakonie ČCE i zpráva o činnosti Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE byly přijaty.

Důležitým bodem je návrh týkající se prodeje nemovitosti ve Valašském Meziříčí, která ve vlastnictví Diakonie ČCE. Také ten je hladce přijat.

Návrhy z pléna: komise pro matky po nucených potratech nebude, synod vydal prohlášení o agresi na Ukrajině

Po krátké přestávce přicházejí na řadu návrhy vzešlé z rozpravy. Hovořilo se o návrhu, aby synodní rada započala jednání s římskokatolickou církví o tom, aby bylo umožněno vzájemné kmotrovství (dosavadní situace odmítá jako kmotry věřící křesťany pokřtěné v evangelické církvi).

Hlasování o návrhu Jiřího Bureše, k němuž byl podán i pozměňovací návrh formulačního charakteru, bylo odloženo, aby se podařilo dojít ke znění návrhu, který by obě varianty nestavěl proti sobě, ale byl pro oba navrhovatele schůdnou možností. Původní návrh br. Bureše chtěl, aby se synodní rada zabývala vytvořením koncepce a zajištěním podkladů vzdělávání dětí v hodinách náboženství a křesťanské etiky, a to jak ve sboru, tak ve škole. Předkladatelé se dohodli na syntetizujícím znění, který následně synod schválil.

Návrh zřídit komisi, účet a sbírku pro misijní pracovníky pro práci s dětmi a maminkami neprošel. Stejně tak synod nepřijal návrh na zřízení komise pro pomoc maminkám nuceným k umělému přerušení těhotenství. Zamítnut byl také návrh na vypracování strategie pro zvyšování mezd pracovníků Ústřední církevní kanceláře tak, aby odpovídala mzdám administrativních pracovníků ve státním sektoru. Finanční pokrytí hledat ve zdrojích Personálního fondu, nebo v případném navýšení celocírkevních repartic. Komise, do jejíž agendy návrh spadal, nedoporučila přijetí takového usnesení s odkazem na to, že tato věc je tak jako tak v kompetenci synodní rady, není třeba, aby ji k tomu zmocnil synod.

Na stůl se vrací odložená volba náhradníka do oblastní pastýřské rady III z řad právníků, aby byla příležitost oslovit možné kandidáty. O post projevil zájem Pavel Němec, který profesně působí v advokátní kanceláři v Mohelnici. Má také zkušenost s působením v Poslanecké sněmovně. Zjevnou většinou byl zvolen.

Tečkou je schválení prohlášení letošního synodu k válce na Ukrajině. Navrhovatelem je synodní senior Pavel Pokorný. Nejprve je však nutné schválit jeho zařazení do programu synodu. Poté se otevírá rozprava. Bratr Dan Ryšavý se ujímá slova. „Nerad bych, kdyby se to etnizovalo. Zasáhla Ruská federace. Je to stát, nejsou to Rusové po celém světě,“ vysvětlil. S drobnými formulačními změnami bylo prohlášení přijato.

Tím je program 4. zasedání 35. synodu vyčerpán. Odpolední blok, v němž měli poslanci podle původního plánu ještě jednat, tak již odpadá. Slova se naposledy ujímá předseda synodu Michal Kitta, který poděkoval synodálům za věcnou a kultivovanou diskuzi. Poděkování míří také svitavskému sboru a faráři Filipu Kellerovi, kteří synod hostili. Za spolupráci při organizaci synodu poděkoval br. Kitta také zaměstnancům Ústřední církevní kanceláře. Vzpomněl na br. Miroslava Pfanna, který měl zasedat v předsednictvu, ale ze zdravotních důvodů se nemohl jednání zúčastnit. Zbývá závěrečná pobožnost, které se ujala Jana Šarounová, 2. náměstkyně synodního kurátora.