Pátek přinesl diskusi nad hospodařením i reformou seniorátů

Páteční dopolední blok byl věnován zejména hospodářským záležitostem. Začíná se rozpravou o předložených zprávách (Jeronýmovy jednoty, o hospodaření povšechného sboru, správní rady Personálního fondu, investičního výboru a revizorů hospodaření povšechného sboru). Bratr Jaromír Křivohlavý připomněl, že nedávno církev přijala nemovitý dar v hodnotě převyšující 2 miliony korun. „Není obvyklé, aby členové církve věnovali část svého majetku,“ zdůraznil. Dále se vyjádřil k otázce příspěvků sboru na nájemné kazatelů. Podle něj je důležité rozlišovat podle individuální situace a sledovat také tržní cenu nemovitostí v dané obci. Dále vyslovil poděkování vedoucímu tajemníkovi ÚCK Martinu Balcarovi – za včlenění Jeronýmovy jednoty (JJ) do jednotného elektronického systému podávání grantových žádostí, ve kterém už běží Diakonické a rozvojové projekty (DaRP), za fundraising, za komplexní péči o tyto záležitosti. Za představenstvo JJ řekl, že se snaží přiblížit práci JJ mladé generaci, diskutují, osvětlují. Neboť předání problematiky mladší generaci je stěžejní.

„Chtěl jsem podtrhnout jednu věc, která mě trápí. Dříve to bylo tak, že půjčky poskytovala pouze JJ. Od té doby, co máme Personální fond a je možnost půjčovat z něj, máme dva systémy. Jeden úročený, aby povšechný sbor nepřicházel o předpokládaný zisk, a jeden neúročený. Přemýšleli jsme o tom, jak s tím naložit a uvažujeme o tom, že bychom ten neúročený zachovali. Pomůže to zachovat objem financí, které jsme schopni půjčovat. Ale zároveň je třeba říci, že ten, kdo si půjčuje bezúročně, dostává zároveň svého druhu dar ve formě úroků, které sice nemusí platit, ale církev jako celek o ně přichází (protože půjčené finance nemohou být investovány a nemohou v tom čase tedy generovat žádný výnos),“ vysvětlil synodní kurátor Jiří Schneider.

Ke zprávě investičního fondu promluvil bratr Milan Přívratský. „Jsou tam i faktické chyby. Navrhuji, abychom zprávu přijali s výhradami,“ uvedl. Vyjádřil potřebu, aby církev jasněji informovala o příjmech a výdajích povšechného sboru.

Michal Vogl vznesl otázku, jak se nakládá s dluhy za neodvedené sbírky těch sborů, které tak v minulém roce neučinily. Bratr Maňák objasnil, že většina sborů, které vloni neodvedly sbírku, už tuto částku splatily. „Jedná se v podstatě o zpožděné platby,“ vysvětlil.

Synod schválil Zprávu o hospodaření povšechného sboru, Zprávu o hospodaření s Personálním fondem. Hlasování o návrhu bratra Přívratského přijmout Zprávu investičního výboru s výhradami bylo odloženo až po jednání v komisích. Právník Adam Csukás totiž vznesl připomínku, že by bylo dobré výhrady konkretizovat. Člen předsednictva synodu Matěj Cháb následně vyzval br. Přívratského, aby pozměňovací návrh doplnil.

Byla schválena účetní závěrka povšechného sboru za rok 2022. Před zdaněním a po započtení doplatku daně z příjmu právnických osob za rok 2021 je výsledkem ztráta ve výši 202 tis. Kč a ponechává ho v plné výši na účtu Nerozdělený zisk/ztráta z minulých let. Schváleno bylo též rozdělení hospodářského výsledku za rok 2021 a čerpání účtu Nerozdělený zisk/ztráta z minulých let ve výši 8 586 tis. Kč následovně: 169 tis. Kč bude převedeno ve prospěch Fondu investic a 8 417 tis. Kč bude převedeno ve prospěch Rezervního fondu. Také synod schválil čerpání rozpočtu povšechného sboru za rok 2022 včetně výsledku hospodaření, kterým je přebytek ve výši 1 680 tis. Kč.

Také byla schválena výše repartic pro rok 2024 ve výši 8 milionů korun, a dále jejich rozdělení.

Návrh konventu Západočeského seniorátu ČCE na snížení odvodu do Personálního fondu za r. 2023 v souvislosti s energetickou krizí se neprojednával, synod totiž přes tento návrh tzv. přešel k dennímu pořádku, tedy vůbec jej neřešil.

Schválena byla aktualizace parametrů modelu pro výpočet odvodu do Personálního fondu a synod uložil synodní radě tyto předpoklady pravidelně aktualizovat. Schválena byla také výše odvodů do Personálního fondu pro rok 2025, která činí 400 000 Kč za plný kazatelský úvazek, přičemž paušální část odvodu činí 320 000 Kč. Synod přijal usnesení, že v letech 2026, 2027 a 2028 bude výše odvodů činit 460 000 Kč, 530 000 Kč a 590 000 Kč. Na vědomí vzal ilustrativní výhled výše odvodů do Personálního fondu v letech 2029-2033. V roce 2033 by měla výše odvodů do PF za plný kazatelský úvazek přesáhnout hranici 800 000 Kč ročně.

Synod bere na vědomí zprávu k usnesení 3. zasedání 35. synodu ČCE č. 28, která se týká Nakladatelství a knihkupectví Kalich. V průběhu třetího čtvrtletí 2022 se synodní rada dohodla s majitelem nakladatelství Argo a spolumajitelem sítě knihkupectví Kosmas p. Jiřím Michkem na úplatném převodu obchodního podílu ve společnosti KALICH, nakladatelství a knihkupectví, s. r. o. (dále jen Kalich), a to ke dni 7. září 2022.

„Rozhodnutí prodat podíl ve společnosti se stoletou tradicí se rodilo těžce a po zralé úvaze a diskusi. Za posledních pět let ČCE investovala do Kalicha více než 3,75 milionu Kč na příplatcích mimo základní kapitál, jako prominutí dlužného nájemného či jako dotaci formou odkupu neprodaných knih. A přestože se za tu dobu podařilo udělat mnoho dobrých dílčích kroků a vydat tituly, které lze bez nadsázky označit za bestsellery, recept na dlouhodobě udržitelné provozování se nenašel a firma byla nadále ztrátová. Proto se na základě rozhodnutí synodu nakonec otevřela i cesta k prodeji,“ uvádí zpráva.

Rekonstrukce Horského domova i Husova domu se daří

Synod vzal na vědomí zprávu o rekonstrukci přední části Husova domu v pražské Jungmannově ulici. Seznámil se také s koncepcí investic do střediska Horský domov Herlíkovice. Rekonstrukcí chalupy Kunzárna získává Horský domov možnost ubytovat dalších až 20 hostů v 5 pokojích a jednom apartmánu v patře budovy, využívat společenskou místnost, kuchyň a saunový prostor v přízemí a ostatní zázemí. Nově postavená veranda nabízí úchvatný pohled do údolí Labe a na protější svah Žalského hřbetu. Smluvně dohodnutý termín dokončení stavby se oproti předpokladu posouvá na přelom dubna a května 2023. Při rekonstrukci se daří zachovat charakter původní roubené stavby s využitím moderních technologií. Budova je vytápěna jak tepelným čerpadlem, tak i případně kotlem na dřevo. Náklady stavby oproti ceně dle smlouvy (cca 6 mil.) vzrostly. Do konečné ceny stavby se promítly zvýšené náklady dodavatele způsobené vlivem výkyvů cen ve stavebnictví a po promítnutí více a méně prací odsouhlasených mezi dodavatelem stavby a zástupci investora realizované v průběhu stavby. Celková cena stavby tak činí přibližně 7 mil. Kč.

„Chci na tomto místě poděkovat SEM Přátelé Herlíkovic za udržení naděje v tento projekt, Janu Kirschnerovi za připravený projekt a Kamilu Trgalovi za stavební práce. Všechny vás zvu, abyste se tam přijeli podívat,“ řekla vedoucí ekonomického oddělení ÚCK Věra Štulcová. Její slova sklidila potlesk.

Synod vzal na vědomí informaci o postupu přípravy stavby nové budovy pro školy Evangelické akademie v Praze.

Ve vzduchu visí otázka, jak nakládat s církevními nemovitostmi

Dlouhá rozprava proběhla nad možností záchrany tolerančního areálu ve Vysoké nedaleko Mělníka. Podle předloženého návrhu konventu Poděbradského seniorátu ČCE by měl synod uložit synodní radě, aby zvážila přípravu záměru na záchranu tolerančního areálu ve Vysoké u Mělníka. Jako první vystoupil v diskusi br. Jakub Keller, který vznesl otázku, proč by měla být realizací pověřena právě synodní rada, a nikoliv Poděbradský seniorát ČCE, na jehož území se areál nachází. „K toleranční době má vztah celá církev, takže jistě nejen Poděbradský seniorát,“ oponuje pražský senior Matěj Opočenský. „Je pravda, že nás ani nenapadlo, že by se toho ujal Poděbradský seniorát, ale vůbec si nedovedu představit, jak bychom to dělali,“ přiznal poděbradský senior Martin Fér.

„Církev nemá být památkovým ústavem, musíme si vytyčit priority, které budovy zachovat,“ upozornil synodní kurátor Jiří Schneider. Uvedl, že církev chce s majetkem a nemovitostmi církve nakládat uváženě a systematicky.

„Já jsem stavař. Ve Vysoké jsem se byl podívat a musím říct, že z hlediska architektonického i historického je to opravdu jedinečná stavba,“ prohlásil seniorátní kurátor Pražského seniorátu ČCE Tomáš Fendrych. Podle jeho slov je stav stropů a střechy stavby havarijní. „Myslím, že ten objekt je předmětem celocírkevního zájmu,“ zdůraznil. Právník Adam Csukás připomněl, že není dobrou cestou, aby do správy povšechného sboru přibývaly nemovitosti. Podle něj by se to negativně projevilo na ekonomické situaci církve. V podobném duchu hovořil také vedoucí tajemník Martin Balcar. „Musíme být opatrní, abychom se v tom neutopili. Je třeba, aby za péčí o památky stáli lidé. Máme spoustu případů, kdy zbyla jen ta budova, ale nikdo se jí nevěnuje,“ upozornil.

„Já bych chtěl podpořit to, aby se tato otázka řešila komplexně. Byl bych rád, kdyby se tyto věci nenechávaly na sborech, které mají svých starostí dost. Kdyby bylo možné odlehčit jim břímě, byla by to pro ně velká úleva,“ řekl bratr Jiří Palán.

„Možná to s tím vůbec nesouvisí, ale na synodní radě jsme se nedávno zabývali tím, o kolik hrobů pečujeme. Udělali jsme velkou revizi a zřekli jsme se péče o velkou řadu hrobů. Tuším, že nám zbyl jediný, a to hrob Jana Karafiáta,“ uvedl synodní senior Pokorný.

„Naše církev nemá kapacity ani finance na to, aby zachraňovala všechny památky. Musíme se s tím smířit,“ uvedla bývalá členka synodní rady Eva Zadražilová.

Synod nakonec předložený návrh neschválil. Schválen nebyl ani návrh, podle něhož by měla synodní rada připravit sborům manuál pro nakládání s nemovitostmi vyžadujícími rekonstrukci. Otázkou konkrétní budoucnosti vysockého areálu se ale synod nezabýval. Jeho osud je tak stále otevřený. Synod svým rozhodnutím však vyjádřil názor, že přesun kostela ve Vysoké pod gesci synodní rady není cestou. Z diskuse však vyplynulo, že se např. pro příští období chystá větší konference o využívání církevních staveb, kde zazní zkušenosti profesionálů i ze zahraničních církví atd. Z takové diskuse pak mají vzejít vodítka, jak postupovat v jednotlivostech. Případů, jako je Vysoká, je totiž napříč církví více.

Řešil se návrh úpravy znění Investičního kodexu. Z formulace „Při investování bude ČCE dbát také na to, aby docházelo ke snižování produkce nebo využití toxických a radioaktivních látek“ se má vypustit slovo „radioaktivních“. Nad návrhem se rozhořela velká debata o jaderné energetice, ekologii a budoucnosti. Nakonec Roman Mazur podává jiný návrh na celkovou revizi investičního kodexu a návrh se prozatím odkládá.

Synod schválil sloučení sborů i prodloužení podpory kazatelských míst

Projednával se návrh odměny práce kazatele pro jiný sbor. Jde o práci kazatelů, kteří vypomáhají při dlouhodobé nemoci či nepřítomnosti místního faráře. Sbor má administrátora, ale je třeba, aby každou neděli někdo vedl bohoslužby, což zajistí většinou další kazatelé z okolí. Jde o to, aby jim bylo možné dát krátkodobě příplatek k mzdě. Návrh byl přijat.

Synod schválil odpuštění dluhu farnímu sboru v Ostravici na odvodu do Personálního fondu ve výši 51 480 Kč. Moravskoslezský senior Marek Zikmund se za sbor zaručil s tím, že jde o fungující společenství. Dluh bude uhrazen ze solidárních prostředků církve.

Synod rozhodl o sloučení FS v Heřmanově Městci a FS v Chrudimi, a také sloučení sborů v Opatovicích a ve Vilémově. V obou případech nabude rozhodnutí účinnosti k 1. 1. 2024.

Synod vzal na vědomí tisk 14A, týkající se podporovaných míst v ČCE. V současnosti má církev 5 podporovaných kazatelských míst. Projednávaly se také žádosti jednotlivých podporovaných míst o prodloužení podpory. Předseda synodní komise E osvětlil její rozhodnutí nepřiklonit se ani k doporučení, ani k nedoporučení prodloužení podporovaného místa v Hranicích na Moravě. „Odsoudit žádost nechceme, protože sbor provádí chvályhodnou činnost. Ale podpořit ji z prostředků určených pro rozvojové sbory nám nepřipadá adekvátní. Už vloni jsme upozorňovali že by tato situace měla být řešena formou žádosti o pomoc ze solidárních prostředků,“ stojí v odůvodnění.

Moravskoslezský senior zdůraznil, že přijetí návrhu by znamenalo velkou vzpruhu nejen pro sbor samotný, ale i pro celý seniorát. Připomněl, že právě Moravskoslezský seniorát patří k regionům s nejvyšším počtem neobsazených sborů. Nedostatek farářů je zde podle něj citelný. Synod tento návrh přijal, status podporovaného místa ve FS Hranice byl prodloužen o jeden rok, tj. do konce roku 2025.

Dalším projednávaným podporovaným místem byl Farní sbor ČCE v Chebu. „Stojíme o to, abychom farářku Vlastu Groll a sbor podpořili,“ prohlásil Pavel Pokorný. „Za komisi E nám připadalo, že by bylo lepší schválit podporu prozatím na dva roky a nezavazovat se k původním čtyřem letům,“ objasnil bratr Palán. Za schválení čtyřleté podpory se naopak přimluvil západočeský senior Martin T. Zikmund. „Dva roky nejsou dostatečný čas pro to, aby se situace ve sboru stabilizovala,“ řekl. „Farář potřebuje mít čas svoji vizi rozvinout,“ přiklonil se k delšímu časovému horizontu podpory také bratr Jakub Pavlis. Synod následně schválil FS v Chebu podporovaným místem na čtyři roky, a to ve výši 100 %.

Br. Mazur připomněl osud farního sboru v Ústí nad Labem, který se podle jeho slov ještě před několika lety nacházel v naprostém rozvratu. Za pět let se podařilo několikanásobně zvednout návštěvnost bohoslužeb, namísto tři zanedbaných budov plánuje sbor pečovat o jedinou (faru), která je již nyní ve velmi dobrém stavu. Podle br. Mazura je projekt podporovaného místa v Ústí n. Labem velmi úspěšný, jakkoliv stojí všechny zainteresované „mnoho potu a krve“. Synod i tento návrh schválil, a to na příští čtyři roky. V prvním roce bude 90%, postupně se výše podpory bude vždy o deset procent snižovat.

Debata ohledně nového rozložení seniorátů nekončí

Po občerstvovací přestávce pokračujeme tématem strategického plánu, synod bere na vědomí informaci o jeho naplňování. Na řadu poté přichází ožehavé téma nového rozložení seniorátů ČCE, které bylo na programu už loňského zasedání synodu. Jako první hovoří synodní kurátor Schneider. „Naše církev je velmi různorodá, současné senioráty jsou velmi odlišné. Hlavním cílem je usnadnit fungování, najít cestu, jak podpořit administrativní funkce seniorátů, které jsou často břemenem. Určitě přijdeme i s návrhy na změnu řádů, aby nebyly tak striktní. Podle současných řádů některé sbory nejsou schopny splnit personální požadavky, to bude třeba také změnit. Bude třeba respektovat charakter konkrétních seniorátů,“ přiblížil. Vítá možnost průběžné reflexe, kterou letošní synod nabízí, rád by přípravě reformy věnoval dostatečnou péči, proto chce konkrétní rozhodnutí ještě ponechat na pozdější čas v rámci harmonogramu, který byl přijat loňským zasedáním synodu.

V rozpravě dále promluvila delegátka mládeže Ema Pospíšilová. Zdůraznila, že by se v procesu němělo zapomínat na mládež. I ta se tématem zabývá, v minulém roce celocírkevní odbor mládeže například zorganizoval seminář „Hodně budeš někde v seniorátu“, na který pozval právníka Adama Csukáse a farářku Sašu Jacobea. Potvrdila, že téma rozdělení seniorátů mezi mládeží silně rezonuje.

„Je to proces pozvolný, kontinuální a v podstatě nekonečný,“ prohlásil Adam Csukás. Vysvětil také další plánovaný harmonogram týkající se přípravy reformy správy církve. Představil příklad skotské církve (Church of Scotland), která v minulosti řešila obdobnou záležitost. „Především se musíme bavit o vzdálenosti nikoliv geografické, ale mezi lidmi,“ zdůrazil.

Jiří Tengler uvažuje, že život sborů v regionu se nemusí odehrávat na úrovni velkých seniorátů, ty vnímá spíš jako nástroj pro správu. Proč by v rámci velkých seniorátů nemohla vzniknout neformální menší uskupení lokálně provázaných míst (obdoba děkanátů v římskokatolickém prostředí)?

„Velké senioráty mají i výhody. Nejsou to jen výhody správního charakteru, velké senioráty mohou například podnikat misijní projekty, zaplatit laické pracovníky či povolat seniorátního faráře pro mládež, “ řekl br. Mazur, který uvedl příklad vlastní praxe z velkého – Pražského – seniorátu. A zatímco menší neformální celky z těch formálně ustavených se mohou tvořit spontánně a funkčně, naopak to zřejmě nikdy fungovat nebude - tedy pokud bychom formálně ustavili menší celky, tak i kdyby se pak samy spontánně sdružovaly ve větší uskupení, neměly by v rámci církevních řádů takové postavení, aby jim to odlehčilo od jejich správních povinností. Dodal, že pro nové rozložení církve bude zřejmě potřeba rozdělit Prahu na jižní a severní část, a také rozdělit Valašsko. Sálem to zašumělo. „Rád jsem slyšel o nějaké pestrosti seniorátů a o tom, že to nebudou stejně velké celky,“ prohlásil M. Vogl. Naznačil, že lze očekávat odpor valašských sborů vůči jejich rozdělení do různých seniorátů.

O zkušenost z „malinkého seniorátu“ se podělila Eva Šormová, konseniorka Ochranovského seniorátu. Podle ní nezáleží na absolutních vzdálenostech, ale spíše na tom, jak daleko od sebe jsou jednotlivé sbory.

„Nejsem si jistý, jestli iniciativa přijde zezdola a že zezdola přijít má,“ reagoval br. Csukás na Davida Nečila, podle něhož by impulz k transformaci rozložení seniorátů měl přijít právě z nižších pater církve. Podle Csukáse pro to byla příležitost nejméně od r. 1990. Současné rozložení seniorátů vzniklo podle jeho slov v r. 1950, přičemž i tehdy o tom rozhodlo vedení církve shora.

Děkan Evangelické teologické fakulty UK Jan Roskovec upozornil na to, že rozložení církve do menších jednotek není jen otázkou administrativní, ale také eklesiologickou (církevní) - mělo by tedy být součástí rozhodování i to, jakou církevní (nikoli jen správní a společenstevní) úlohu plní sbory na jednotlivých úrovních (tedy na úrovni sboru farního, sboru seniorátního i sboru povšechného).

Podle Jiřího Palána se i na letošním synodu ukazuje, že církev další debatu potřebuje. Navrhuje odložit hlasování o usnesení o novém rozložení seniorátů až na 1. zasedání 37. synodu, čili za čtyři roky. Tento odstup podle něj poskytne dodatečný čas pro rozpravu nad tímto tématem.

Na závěr dopoledního bloku vzal synod na vědomí zprávu o průběhu celocírkevního rozhovoru o návrhu nového uspořádání seniorátů. Jak postupovat dále, a jak naložit s návrhy vzešlými z rozpravy, se má hlasovat až po obědové přestávce.