Synod schválil plán restrukturalizace při přechodu na samofinancování

Zjednodušení pravidel pro přijímání kazatelů z jiných církví není třeba, shodli se synodálové

V sobotu dopoledne okračovalo se v projednávání návrhů ze seniorátních konventů, jako první přišel na řadu návrh na zjednodušení pravidel pro přijímání kazatelů z jiných církví, který předložil Východomoravský seniorát. Bratr Fojtů nastínil zkušenost svého sboru, kdy se nepodařilo sehnat faráře z církve, ale o místo se přihlásil evangelický farář ze Slovenska. Proces byl podle jeho slov překvapivě komplikovaný, a tak by ocenil, kdyby se jej podařilo zjednodušit.

Bratr Pokorný prohlásil, že současná pravidla jsou poměrně stručná a dostatečně jasná, nevidí proto nutnost je měnit. Faráři z jiných církví musejí například splnit roční vikariát. Vyjádřil se také ke slovům bratra Fojtů, podle něj šlo o jinou, specifickou situaci.

„Pravidla jsou skutečně vyřešena,“ potvrdil celocírkevní farář pro kazatele Zvonimír Šorm. Upozornil, že podmínky jiných církví jsou odlišné, proto je třeba být při přijímání farářů z jiných církví obezřetní.

Filip Keller sdílel svoji zkušenost ze Spojené reformované církve v Anglii. Neměl prý jakýkoliv problém s vykonáváním kazatelské funkce. Podle Michala Vogla je faktem, že českobratrští faráři se zdržují v okolí Prahy, sbory ve větší vzdálenosti od metropole mají proto často problém faráře sehnat. Proto by podle něj mohla být cestou právě otevřenost vůči farářům ze Slovenska. „Synodní rada by měla iniciovat reformu pravidel, aby např. slovenští faráři nebyli za svůj zájem trestáni,“ řekl.

„Není jasné, jestli jde o snížení prahu pro přijímání kazatelů, anebo zjednodušení pravidel,“ upozornil Daniel Matějka. „Jako předseda teologické komise jsme si nebyli jisti, jestli pravidla jsou někde zveřejněna. Tyto nejasnosti rozptýlila konzultace se synodní radou, takže protinávrh komise je tímto irelevantní,“ sdělil Jiří Bureš. V následném hlasování schválil synod přechod k dennímu pořádku. Ani původní návrh Východomoravského seniorátu však neprošel.

Řešil se bod týkající se řádného nakládání s majetkem. Návrh přinesla synodní rada. Majetek církevních sborů má být podle něj využíván účelně a hospodárně v souladu s jejich zájmy a úkoly vyplývajícími z církevního zřízení a řádů. Porušením povinností řádem stanovených přitom nebude například takové nakládání s majetkem církevního sboru, které sleduje jiný důležitý zájem sboru, který je řádně odůvodněn. Návrh dvoubodového usnesení, které má šest podbodů, byl schválen. Nově tak bude seniorátní výbor povinen v dostatečném předstihu před projednáním žádosti staršovstva o souhlas k převodu nemovitosti poslat návrh smlouvy na vědomí Ústřední církevní kanceláři.

Schválen byl i další návrh synodní rady, který umožní, aby návrh na změnu počtu členů staršovstva seniorátnímu výboru podávalo staršovstvo, nikoliv sborové shromáždění. Podle odůvodnění to zaručí pružnější jednání při přípravě volby staršovstva.

Nové usnesení umožnilo slučovat či rušit farní sbory i seniorátům

Byla také schválena změna Církevního zřízení, která by měla zkrátit dobu nutnou ke slučování či rušení sborů. Doposud tak mohl učinit pouze synod, nově o sloučení nebo zrušení farního sboru může rozhodnou i konvent příslušného seniorátu. Zřizování sborů zůstává pouze v gesci synodu.

Synod dále schválil změny v Řádu pro kazatele, týkající se celocírkevních kurzů pro výpomocné kazatele. Přijat byl pozměňovací návrh komise C. Jeho znění je opět velmi rozsáhlé, uvádí např. Možnost seniorátních výborů pověřovat seniorátního koordinátora pro výpomocné kazatele.

Delegáti schválili také změny v Řádu pastýřské služby. Pastýřská rada a odvolací komise synodu bude ve svém rozhodnutí nově uvádět, jakým způsobem, jakým osobám a v jakém rozsahu může nebo má být rozhodnutí sděleno nebo zveřejněno. V potaz mají při tomto rozhodování brát zejména zájem na ochraně jednotlivých společenství a zranitelných osob, osob uvedených v textu rozhodnutí či na očištění jména a pověsti člena církve zproštěného obvinění. Platit by měla též zásada, že výrok rozhodnutí by měl být zpřístupněn synodní radě, všem seniorátním výborům a staršovstvu příslušného sboru.

Synod se zabýval budoucností církve v nejbližších letech

Další velmi obsáhlou diskusi přinesl tisk 17/4 nazvaný "Restrukturalizace církve při přechodu na samofinancování - inventura ke konci r. 2022, výhled k r. 2030".

Tisk v sobě zahrnoval řadu bodů a úprav týkajících se budoucnosti církve v nejbližších letech. Řešily např. změny v systému podporovaných kazatelských míst v církvi (tisk navrhuje prodloužení současné doby, po které je místo považováno za podporované), spolupovolávání kazatelů dohromady farním sborem a povšechným sborem, úpravu pravidel Diakonických a rozvojových projektů, která by umožnila zavedení a přímou podporu "misijních" tzv. průkopnických míst v církvi. Dále materiál řešil výši kombinovaných odvodů do Personálního fondu, tedy částek, které sbory odvádí do společných prostředků, a ze kterých jsou pak financovány farářské platy. Součástí tisku byly také informativní pasáže týkající se platů a bydlení farářů a jáhnů.

Rozpravu zahájil senior Jihočeského seniorátu ČCE a farář českobudějovického sboru David Nečil. Popsal situaci ve svém sboru, na který by měly uvažované změny citelně dopadnout, protože je velký a hospodářsky i personálně zajištěný. Připomněl, že ze svých prostředků podporují, resp. "táhnou" okolní sbory (Volyně, Kaplice, Strmilov, pracovní místa v Diakonii apod.). Sbor bude nyní zatížen výrazně většími odvody, i nájmy ve farářských bytech se citelně zvednou. Polemiku Davida Nečila podpořil i českobudějovický kurátor Jan Matějka, který - podobně jako emeritní synodní kurátor Vladimír Zikmund - pro následné hlasování předložil několik pozměňovacích či alternativních návrhů.

Za vinohradský sbor reagoval Matěj Cháb: "Vnímám, že silnější sbory povětšinou spravují majetek, který nějak zdědily a mám se spíše za správce (celo)církevního majetku, než za vlastníka. Jsem tedy pro, aby silnější sbory solidárně podporovaly ty slabší, ale nechtěl bych, aby se pro tuto solidaritu používal termín 'daň'." Bratr Cháb dále upozornil, že z hlediska finančních úřadů hrozí ve věci nízkého nájemného poskytovaného farářkám a farářům (jako benefit) reálné nebezpečí jednak pro zaměstnavatele (dodatečné vyměření daně), jednak pro zaměstnance (dodatečné zdanění nepeněžního příjmu) i pro farní sbor (dodatečné zdanění rozdílu mezi nájmem placeným a nájmem v místě obvyklým). Daňový argument následně podpořila i ekonomka ÚCK Věra Štulcová: "Nájem, který je výrazně nižší, než nájemné v 'lokalitě obvyklé' je z hlediska českých zákonů formou příjmu, a je třeba jej tedy dodanit. Řešíme, jak vybalancovat situaci, kdy nechceme zatěžovat faráře tržním nájemným, ale vystavujeme se riziku dodatečného vyměření daně pro zaměstnavatele i zaměstnance. Naším cílem je dostat se asi na úroveň 60-70 procent výše nájemného, které je v dané lokalitě obvyklé. Opatření jde zároveň ruku v ruce se zvýšením farářským platů," připomněla Štulcová.

Vedle toho vystoupil Jakub Keller s obavou, že si faráři budou hledat bydlení jinde a ustoupí se od modelu farářské práce spojené s bydlením na faře, které už teď nepřináší (kromě ekonomické) mnoho výhod. "Výše nájemného není otázkou názoru. Musíme dodržovat zákony této země," oponoval synodní kurátor Jiří Schneider. A dodal, že pokud sbor poskytuje někomu sociální nájemné, podporuje pracovní místa v Diakonii, poskytuje subvence okolním sborům či kazatelským stanicím, pak nechť je vyčíslí a otevřeně pojmenuje, že jde o podporu či dar. Jde o soulad se zákony ČR. V tomto bodě se ozval také senior Východomoravského seniorátu ČCE s poznámkou, že už nyní jsou farářské platy v otázce nájemného značně rozrůzněny. Příspěvky na bydlení, které jim udělují sbory, významně křiví situaci. Navrhl tedy doplnit řešení problému rozevírání nůžek mezi výší příspěvku na bydlení v různých sborech. "Je těžko akceptovatelné, aby farář na jednom místě, odvádějící stejnou práci jako farář na jiném místě, měl odlišnou finanční odměnu za svou práci v řádu desítek tisíc," přiblížil situaci M. Vogl.

O nutnosti mezisborové solidarity hovořil také člen synodní rady a farář z Prahy-Libně Roman Mazur: "Síť přibližně 150 farářských míst, se kterými počítáme do budoucna, musí nést celá církev společně. Menším sborům je třeba ulehčit, ty hospodářsky a personálně silnější sbory (kterým byly svěřeny majetky) by měly být naopak solidárnější. Benefity z toho pak budeme čerpat všichni," apeloval Mazur. Ve svém příspěvku také prezentoval výhledy v odvodech do PF přepočítané na reálné ceny roku 2023. "Řekneme-li, že v roce 2030 bude činit odvod do PF za jeden úvazek 710.000 Kč, zní to hrozivě. Ale je v tom započítána předpokládaná inflace všech následujících let až do roku 2030. Bez této předpokládané inflace - tedy v reálných cenách dneška - bude odvod v roce 2030 činit 523.000 Kč. Jinak řečeno: s tím, co odvádíme dnes, se tedy už reálně blížíme možná dvou třetinám té finální plánované částky roku 2030," uvedl Roman Mazur.

Na podporu předloženého materiálu vystoupil také ekonomický poradce synodu Petr Štulc. Poděkoval za jeho vznik. Jako ekonom a presbyter i člen seniorátního výboru po takovém shrnutí dlouho volal; považuje jej za velmi užitečné a sám jej podpoří, ale není přesvědčen, že je o něm možné takto hlasovat. Bratru Štulcovi se zdá, že je třeba věnovat se pečlivě jeho komunikaci ve farních sborech.

V diskusi vystoupil i boskovický farář Jiří Bureš. "Jde o velmi dobře promyšlený tisk v oblasti uvažovaných nájmů a výší kombinovaných odvodů do Personálního fondu. Je třeba si přiznat, že ty pomyslné nůžky mezi sbory už jsou rozevřené - českobudějovický sbor, který se tu představil, má zhruba takové hospodářské výsledky, jako celá třetina ústeckého seniorátu. To je prostě fakt. Nevím, jestli tato navrhovaná úprava je tou ideální, ale mám dojem, že se k té ideální variantě velmi blížíme," kvitoval J. Bureš a zmínil biblické souvislosti záměrů. "V Novém zákoně čtu 'ať KAŽDÝ přispěje, a zejména ať přispějeme i těm, které jsme neviděli - nejen těm, které máme blízko'," doplnil Jiří Bureš s odkazem na to, že děkuje za návrh SR, a považuje jej za velmi dobrý. Na to navázal svou poznámkou také královéhradecký senior Tomáš Molnár: " Jde především o to, jestli se jako církev vnímáme společně jako jeden celek. Jestli jako sbor dokážeme stejně myslet i na sbor někde ve Šluknovském výběžku... Zdá se mi, že toho prozatím schopni nejsme."

Stejně jako diskuse, i následné hlasování bylo kvůli množství protinávrhů a pozměňujících návrhů procedurálně velmi náročné.

Nakonec plénum schválilo, že kazatelské místo bude možné prohlásit za podporované nově na dobu 3 až 6 let a v odůvodněných případech až na 9 let. Dále synod uložil synodní radě předložit synodu záměr spolufinancování povolání konkrétního kazatele z iniciativy seniorátního výboru nebo synodní rady tam, kde je zapotřebí poskytnout farnímu sboru nebo seniorátu nižší, ale dlouhodobou podporu. Stejně tak synod uložil synodní radě předložit návrh změny Pravidel grantového systému pro Diakonické a rozvojové projekty, která umožní dlouhodobou podporu pro průkopnická místa. Synod také schválil indikativní výši základu pro výpočet poměrné části odvodu do Personálního fondu za roky 2026, 2027 a 2028 ve výši 90.000 Kč, 110.000 Kč a 120.000 Kč a v dalším usnesení stanovil cílovou výši podílu poměrné části odvodu do Personálního fondu na 30 % z celkového odvodu a uložil synodní radě tento cíl a časový plán jeho dosažení projednat se sbory. Pro účely výpočtu poměrné části odvodu farního sboru do Personálního fondu počínaje odvodem za rok 2024 budou také pozměněny jednotlivé váhy, které do výpočtu vstupují, a to v tomto poměru: 0,25 (počet zaplativších salárníků), 0,25 (účast na bohoslužbách), 0,25 (základ daně z příjmu právnických osob), 0,25 (neúčelové příjmy z hlavní činnosti). Synod také uložil synodní radě připravit změnu církevních řádů, která zakotví, že farní sbor, který má kazatele povolané na více než 1,0 úvazku, bude do Personálního odvodu odvádět nad rámec 1,0 úvazku úměrnou část součtu paušální části a základu pro výpočtu poměrné části odvodu do Personálního fondu. Vedle toho synodní rada připraví změnu církevních řádů, která zakotví, že administrovaný farní sbor bude odvádět příspěvek sboru administrátora přímo do Personálního fondu. V posledním usensení synod vzal na vědomí záměry synodní rady týkající se platů a bydlení farářů a jáhnů a doporučil synodní radě o nich podrobně informovat farní sbory.

Bod týkající se budoucí podoby Jeronýmovy jednoty byl schválen. Synod tak uložil synodní radě, aby společně s Ústředním představenstvem Jeronýmovy jednoty vzaly předložený text jako podnět k zahájení rozhovoru v seniorátech a ve sborech o budoucí podobě podpůrného díla Jeronýmovy jednoty. Návrh právní komise přejít k dennímu pořádku schválen nebyl. Hospodářská komise naproti tomu doporučovala usnesení schválit.

Synod otevřel možnost, aby sbory používaly alternativní názvy 

Synodálové odhlasovali přesun FS Letohrad z Královéhradeckého seniorátu do seniorátu Chrudimského. Královéhradecký konvent argumentoval tím, že FS ČCE v Letohradě do Chrudimského seniorátu historicky i geograficky patří. Byl původně kazatelskou stanicí FS ČCE v Horní Čermné, několik let byl též spravován sborem v Chocni. Oba tyto sbory jsou součástí Chrudimského seniorátu, do kterého letohradský sbor až do změny hranic v r. 1953 také náležel.

Debatovalo se o možnosti užívání alternativních názvů farních sborů. Návrh se týkal vytvoření možnosti používat oficiální názvy sborů ne podle místa, ve kterém sbor působí, ale třeba podle zaměření či charakteru sboru, s tím, že by sbor FS ČCE zůstalo. Příkladem je již vžitý název FS ČCE Praha-Kobylisy „U Jákobova žebříku“, nebo prostředí Církve bratrské, např. sbor v Bystrém „Elada“. Adam Csukás předložil pozměňovací návrh, který by upřesňoval, že má jít o zeměpisný název, aby se předešlo kontroverzním názvům. Na tuto problematiku upozornila také komise C. Pozměňovací návrh církevního právníka však neprošel, naopak bylo schváleno usnesení v původním znění. Synodní rada má nyní za úkol na 2. zasedání 36. synodu předložit návrh změny církevních řádů, který by umožňoval farním sborům přijímat jiné názvy, než stanoví čl. 18 odst. 1 ŘSC.

Nový liturgický formulář ke konfirmačním bohoslužbám se bude ještě připomínkovat

Synod schválil nové liturgické formuláře týkající se konfirmačních bohoslužeb. „Konfirmační bohoslužby jsou slavnostní bohoslužby pro konfirmandy, proto by se konfirmandi měli aktivně podílet na jejich provedení jen přiměřenou měrou (například biblickým čtením, vlastním vyznáním, zpěvem písně; není vhodné, aby byli pověřeni vstupní modlitbou a kázáním),“ uvádí se v odůvodnění návrhu.

Jakub Keller kritizoval použití některých formulací použitých v textu. Podle něj je obrat „připuštění [konfirmandů] k večeři Páně“ nepřijatelný.

Synod vzal bohoslužebné formuláře na vědomí. Kromě toho uložil synodní radě, aby po vypořádání se s připomínkami předložila upravený text 2. zasedání 36. synodu v r. 2024.

Představili se noví ředitelé škol Evangelické akademie

Koordinátorka škol Evangelické akademie Helena Wernischová oznámila, že ve čtvrtek 25. května dorazilo ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy povolení ke zřízení gymnázia. Výběrová střední škola by se měla stát novou součástí brněnské Školy příběhem, známější pod názvem Filipka. Ta v současnosti provozuje základní stupeň vzdělávání. Cesta k otevření gymnázia je ještě dlouhá, pokud se ale projekt vydaří, stane se gymnázium na Filipce vůbec prvním evangelickým gymnáziem v historii Českobratrské církve evangelické.

V závěru se představili tři noví ředitelé církevních škol. Bratrskou školu v Praze vede Rostislav Konopa. Vyučený truhlář prošel sám vzdělávacím procesem až po vysokoškolský titul a po dvacetiletém pedagogickém působení na různých školách se stal ředitelem Bratrské školy.

Do čela nejmladší školy EA, Církevní základní a mateřské školy v Sudicích, usedla Dagmar Hamalová. Její škola má téměř za sebou první školní rok a s nadějí připravuje nový školní rok s přijetím dalších dětí a s působením ve vesnickém prostředí v sepětí s přírodou a okolní krajinou.

Ředitelkou Střední zdravotnické školy EA Brno je nově Petra Juřeníková. Paní ředitelka je zároveň fundovanou odbornicí v oboru ošetřovatelství a metodiky a její zásluhou dochází k těsné spolupráci brněnské zdravotnické školy s Náchodskou.