Začalo 1. zasedání 36. synodu ČCE. Po roční pauze se opět vrací do Prahy

Pro začátek připomeneme, že zprávy ze synodu mají pouze informativní charakter. Oficiální zápis budou připravovat volení zapisovatelé a podléhá schválení verifikátorů.

Synod zahájil pobožností předseda 35. synodu Michal Kitta. Vedení jednání se poté ujímá synodní senior Pavel Pokorný, jak to udávají církevní řády. Předsednictvo 36. synodu a jeho předseda se totiž teprve bude volit.

Nejprve je třeba vypořádat procedurální záležitosti – prezenci, sliby poslanců a poradců (z Ústřední církevní kanceláře, Evangelické teologické fakulty, Jeronýmovy jednoty, Diakonie ČCE, Evangelické akademie a mládeže, právníků atd.), a také volba zapisovatelů, verifikátorů a skrutátorů. Tito jsou povoláni a schváleni hlasováním zdvižením ruky. Podle oficiálních informací je na zasedání synodu přítomno 70 delegátů s hlasovacím právem.

Synod si zvolil předsednictvo, do jeho čela usedne opět Michal Kitta

Proběhly volby předsedy 36. synodu. Navrženo bylo jediné jméno – Michal Kitta. Kvůli technickým potížím se hlasovalo postaru, a to pomocí papírových hlasovacích lístků. Bratr Kitta byl zvolen počtem 67 hlasů (3 lístky byly prázdné) a stal se tak staronovým předsedou synodu. V čele synodu bude příští 4 roky, tedy v období 2023–2027. Okamžikem zvolení se jako předseda synodu ujímá vedení jednání.

Vzápětí přišla neméně důležitá volba předsednictva 36. synodu. Jako první se vybírali zástupci z řad ordinovaných. Kandidaturu se většina navržených zdráhala přijmout, nakonec ji přijali tři oslovení: Michal Vogl (senior Východomoravského seniorátu ČCE), Tomáš Molnár (senior Královéhradeckého seniorátu ČCE), Štěpán Janča (Moravskoslezský seniorát ČCE). Zvoleni byli br. Vogl a br. Janča, kteří rovnou usedli k předsednickému stolu. Do laické části předsednictva kandidovali Matěj Cháb (Pražský seniorát ČCE), Daniel Fojtů (Východomoravský seniorát ČCE), Jiří Pellar (Královéhradecký seniorát ČCE) a Jana Grollová (Moravskoslezský seniorát ČCE), zvoleni byli ses. Grollová, br. Fojtů a br. Cháb. Tímto je předsednictvo 36. synodu kompletní. Náhradníky z řad duchovních byli zvoleni (v tomto pořadí) Daniel Matějka, Filip Keller a Jiří Palán, za laiky Jana Brahová, Jakub Pavlis a Petr Hladík.

Rozhodlo se také o datu konání 3. zasedání 36. synodu, které proběhne v termínu 15.–17. května 2025. O místě konání rozhodne 2. zasedání 36. synodu příští rok. Předseda M. Kitta uvedl, že minulé předsednictvo v situaci covidu a války na Ukrajině naznalo, že by nebylo moudré při zvyšování nákladů na konání synodů organizovat výjezdní zasedání. I přesto by byl rád, kdyby se podařilo dodržet tradici, že 3. zasedání synodu bude opět výjezdní, tedy mimo Prahu.

Na řadě je „volební“ blok, ve kterém se hlasuje o personálním obsazení několika funkcí. Předsedou komise pro hodnocení absolventů vikariátu byl zvolen Dalibor Tureček, náhradníky se stali Jan Keřkovský a Daniel Ženatý. Do odvolací komise synodu byli zvoleni: Jakub Keller, Petr Pivoňka, Jan Roskovec, Janina Zemanová, Matěj Opočenský, Jiří Bureš, Jan Růžička, Jan Lavický a Hana Honsnejmanová (náhradníky se stali Petr Hladík, Helena Hájková a Zdeněk Zezula). Delegáty na leuenberský synod se stali z řad ordinovaných Jana Hofmanová (studentská farářka ETF UK) a Jiří Šamšula (farář v Litoměřicích), z řad laiků Daniela Hamrová (ekumenické oddělení ÚCK) a Karel Pacovský.

V doplňovací volbě do církevní pastýřské rady na pozici 2. náhradníka z řad kazatelů byl zvolen Jiří Šamšula. V doplňovací volbě do oblastní pastýřské rady I na pozici 1. náhradníka z řad presbyterů byl zvolen Ivo Kraus. Synod povolal Mikuláše Vymětala za celocírkevního kazatele pro humanitární aktivity, menšiny a lidi sociálně vyloučené na dobu určitou od 1. ledna 2024 do 31. prosince na plný pracovní úvazek. Komise B i C jeho volbu doporučily.

"Jsme na jedné lodi," prohlásil synodní senior o situaci církve

Zprávu synodní rady představil synodní senior Pavel Pokorný. „Jsme na jedné lodi. Proč jsme tak nazvali naši zprávu? Asi, že jsme to tak vnímali, že i ČCE je jednou takovou lodí a máme jeden společný cíl,“ řekl. „Mnozí se ptají, kam směřujeme. Je to otázka duchovní. Máme pokračovat ve směru, ve kterém jsme doposud putovali? A jaký vlastně byl? Jsme církev, která nenabízí produkt, nenabízí zboží, nýbrž žije spolu a slouží. Snažím se naslouchat evangeliu a objevujeme je. Nejsme v tom mistry, ale učedníky. Kristus mluví o následování. O přeplavení se na druhou stranu. Nevíme, co nás na druhé straně čeká. Nevěděli to ani učedníci - to je inspirace pro nás, abychom nezůstali jen u sebe a doma,“ doplnil.

„Jsem přesvědčen, že základem církve jsou malá společenství,“ prohlásil synodní kurátor Jiří Schneider. „Je dobře, že chceme věnovat více času duchovním věcem. Věnovat se praktickým záležitostem ale také musíme. Nezávislost na státu je dobrá. Snažíme se ji zvládnout, je pro život církve moc dobrá. V mnoha oblastech jsme kvasem. Přesto základem jsou malá přehledná společenství. Jejich úskalím může být určitá uzavřenost. Navíc řeší udržitelnost své samostatnosti. Je to nadějné,“ řekl.

„Děkuji ústřední církevní kanceláři, církev ve vás má oporu,“ řekl na úvod svého projevu náměstek synodního seniora Ondřej Titěra. „Potvrzuje se mi, že opravdová, živá ekumena se odehrává na úrovni sborů, farností a náboženských obcí,“ nastínil. Roman Mazur nastínil oblasti, v nichž vnímá svoji pozici jako spojovník s církví. „Máme výborné poradní odbory, to jsou lidé, kteří se daným oblastem věnují do hloubky,“ vyzdvihnul.

„Netěší mě, když se nám v synodní radě něco nepodaří v komunikaci, a to i při vší naší dobré vůli, kterou máme,“ řekla náměstkyně synodního kurátora Jana Šarounová.

V rozpravě se slova jako první ujal vedoucí tajemník ústřední církevní kanceláře (ÚCK) Martin Balcar. Ten připomněl, že v rámci ÚCK dochází ke zvyšování příjmů, navyšování mezd, údržbě a rekonstrukcím spravovaných budov (Husův dům, chalupa Kunzárna...). Zároveň se daří šetřit, například díky novému webu, jehož provoz stojí ročně jen minimum financí, ale přitom poskytuje velkou službu nejen církevnímu ústředí, ale také farním sborům. Finance podle Balcarových slov pomáhá spořit také digitalizace a efektivizace různých administrativních procesů. „Slibuji, že se budeme procesy snažit postupně zjednodušovat, ale ne bez rozmyslu a šmahem,“ dodal. „Velké poděkování patří všem, kdo ve sborech pomohli a pomáhají občanům Ukrajiny,“ řekl závěrem.

„Mám pocit že v církvi máme i spoustu nehospodářských problémů, například nám mizejí faráři, řešíme otázku, jak se otevírat na veřejnost, abychom jako církev nebyli relevantní jen sami pro sebe, zabýváme se reformou seniorátů. Je tu spousta problémů, a způsob práce, který byl využit na ústředí církve, by bylo možné s úspěchem použít i na některé z problémů, které jsem zde uvedl,“ připomněl Petr Štulc, ekonomický poradce synodu.

„V cestě k samofinancování církve už umíme dohlédnout její cíl,“ uvedl Roman Mazur. Ve svém příspěvku komentoval tisk č. 17/4, který se týká restrukturalizace církve při přechodu na samofinancování. Jak upozornil br. Mazur, jde o komplexní a komplikovaný balíček, který zahrnuje např. výši odvodů do Personálního fondu, mzdy kazatelů a další.

Předsedkyně celocírkevního odboru mládeže (COM) Ema Pospíšilová poděkovala za to, že se církev věnuje tématu zneužívání moci a sexualizovaného násilí. Vyzdvihla například spolupráci církve se spolkem Někdo ti uvěří, který se na tuto problematiku v církevním prostředí specializuje. Vyzvala k tomu, aby se církev nebála říkat nahlas, že se tyto trestné činy i v našich společenstvích dějí a věnovala jim patřičnou pozornost.

Směrnice o zásadách komunikace vyvolala otázky

Boskovický farář Jiří Bureš ve svém příspěvku zmínil synodní radou nedávno vydanou směrnici o zásadách komunikace. Vyjádřil své rozpaky k jejímu pojetí. „Směrnice jsou pro zaměstnance, ne pro kazatele,“ prohlásil. „Nezdá se mi dobré, když jsou faráři nahlíženi jako zaměstnanci, kteří nemají z nějakého důvodu kritizovat svoji církev. Mám za to, že by bylo dobré v tom udělat trochu pořádek, byť chápu, že směrnice vyrůstá z nějaké potřeby, možná i frustrace těch, kteří s námi faráři pracují,“ uvedl. Navrhuje, aby synod schválil usnesení, podle něhož by bylo možné směrnicí regulovat pouze správní záležitosti.

„Díky Bohu, že faráři jsou zaměstnanci církve, a ne okresních národních výborů,“ řekl v reakci na slova br. Bureše synodní kurátor Schneider. „Zejména vystupování na sociálních sítích je v 99 % případů v pořádku. V tom jednom procentu není, a je třeba se s tím nějak jako církev vyrovnat,“ dodal. Připomněl, že na kazatele se vztahují i jiné směrnice, které jsou v platnosti. „Můžeme využívat rozličných fór, kde se můžeme kritizovat, aniž bychom to nejdříve vyvěsili na Facebook,“ dodal. „Když někdo poruší směrnici, nedostane výpověď, ale ze všeho nejdřív si společně pohovoříme,“ doplnil synodní senior Pavel Pokorný. „U nás ve sboru směrnice také vyvolala dotazy a zdvižená obočí, ale takovým jsem doporučoval, aby si ji dotyční přečetli ještě jednou. Já za tu směrnici děkuju, je to takové vodítko a ostatní nás hodnotí podle toho, jak se chováme. Nedomnívám se, že by šlo o nějaký inkviziční nástroj,“ prohlásil David Braha ze Západočeského seniorátu ČCE.

Zpráva synodní rady byla v následném hlasování synodu přijata, stejně jako zpráva ÚCK, zpráva koordinátora supervize kazatelů, zpráva Evangelické akademie, zpráva Semináře církevní hudby EA a zpráva Sdružení evangelické mládeže (SEM).

Synod vzal na vědomí, že usnesení 4. zasedání 35. synodu č. 36 o povinnosti sborů odvést dlužné celocírkevní sbírky za rok 2021 nesplnily farní sbory Nejdek, Ostravice, Praha – ochranovský sbor, Rokycany, Rovensko pod Troskami a Vítkov. Také ukládá synodní radě, aby u těchto sborů, které ani po výzvě 4. zasedání 35. synodu neodvedly dlužné celocírkevní sbírky za rok 2021, postupovala podle Pravidel hospodářské pomoci. Sborům, které v roce 2022 neodvedly některou z celocírkevních sbírek, ukládá, aby tak učinily do 31. 10. 2023. O výjimce může na základě žádosti sboru a doporučení seniorátního výboru rozhodnout synodní rada. Synod současně ukládá seniorátním výborům, aby dohlédly na splnění tohoto usnesení a do 30. 11. 2023 podaly zprávu o splnění usnesení předsedovi synodu.

První jednací blok tímto skončil, čtvrteční program ale ještě nekončí, synodálové se totiž přesunou do kostela sboru Praha-Jižní Město ke slavnostní bohoslužbě.