Synod se zabýval reformou seniorátů i bydlením farářů

Synod na začátku schválil předřazení bodu o navrhovaném prohlášení synodu týkajícím se izraelsko-palestinského konfliktu v Gaze. „Vyjádřil jsem své rozpaky nad předloženým návrhem. Myslím, že nemáme nyní kapacitu na to se znění textu věnovat. Podporuju návrh výchovné komise, která doporučuje vytvořit pracovní skupinu, která znění textu zformuluje,“ uvedl Jiří Schneider. „Uvědomuju si, že nabízet základní orientaci v těch nejobtížnějších věcech současnosti je složité,“ uvedl předkladatel návrhu Jiří Bureš. „Přispět ke změně názoru veřejnosti ale není málo. Jsme voláni k tomu něco říct i k nepříjemným věcem,“ doplnil. „Obávám se, že ten konflikt je natolik složitý, že ho nelze popsat vyjádřením synodu,“ prohlásil Jan Růžička. „Myslím, že je dobré se k tématu vyjádřit, ale musí to být velmi promyšlené,“ řekl ředitel ústřední kanceláře Martin Balcar. „Dopis má vyjádřit solidaritu s oběťmi. Hamás traumatizoval a retraumatizoval Židy v Izraeli, ale i po světě,“ uvedl jeden z autorů prohlášení Tomáš Trusina.

Nakonec byl schválen návrh č. 116, který pověřuje pracovní skupinu, aby vypracovala prohlášení k tematice konfliktu v Izraeli a pásmu Gazy. Tuto pracovní skupinu budou tvořit Jan Růžička, Radovan Rosický, Jiří Bureš, Tomáš Trusina a Jiří Schneider. Návrh by měl být připraven a mělo by se o jeho přijetí hlasovat ještě během letošního zasedání synodu.

Dlouho diskutovaná reforma seniorátů

Dále se pokračuje podle standardního programu. Na řadu tedy přichází reforma seniorátů.

„Pokud senioráty vzniknou k 1. 1. 2027, tak tam dojde k ne úplně vhodné kolizi představitelů seniorátů i členů synodní rady. Asi bychom se k tomu měli vrátit příští rok, až bude jasněji,“ připomněl Roman Mazur.

„Západočeský seniorát deklaroval, že by si rád ponechal svoje úřední vymezení s tím, že by rád přijal některé okolní sbory. V tomto ohledu je rozjednáno například přefaření sboru v Žatci,“ nastínil senior západočeského seniorátu Martin Zikmund. Jeho slova potvrdil i farář Tomáš Pavelka.

Právní poradce Adam Csukás doporučil synodálům zdržet se případných pozměňovacích návrhů s tím, že za těmi předloženými stojí dlouhodobá (více než tříletá) a složitá práce, včetně mnoha diskusí na všech církevních úrovních. Případné změny by měly také negativní vliv na harmonogram reformy správy církve.

„V posledním roce jsme na konventu pražského seniorátu probírali návrh na sloučení s ústeckým seniorátem. Sloučení pražského a ústeckého seniorátu si dovedu představit, ale zároveň jsem si vědom toho, že nás na konventu čeká ještě velká práce. Osobně bych se na větší společenství těšil,“ uvedl senior pražského seniorátu Matěj Opočenský.

David Nečil připomněl, že na stole je i možnost reformu seniorátů odmítnout. „Varianta větších seniorátů není levnější. Nic tím neušetříme. Mám proto velké rozpaky, proč dělat změny shora. Lze jít i podobnou cestou jako pražský a ústecký seniorát,“ uvedl. „Myslím, že jako celek potřebujeme dát sami sobě signál, že jako církev jsme schopni se organizačně měnit,“ oponoval Daniel Matějka.

V následném hlasování mohli synodálové vybírat ze dvou variant překreslení hranic seniorátů, případně nehlasovat ani pro jednu z nich. První, radikálnější varianta počítá celkem se šesti většími senioráty, druhá pak s devíti. Druhá varianta také více respektuje současné rozložení seniorátů, zahrnuje však např. spojení dnešního jihočeského a horáckého seniorátu, anebo propojení ústeckého, pražského a části poděbradského seniorátu. Právě tuto mírnější variantu synodálové nakonec zvolili.

Návrhem z konventů na vytvoření seniorátu Čechy a seniorátu Moravskoslezského se synod nezabýval, schválil přechod k dennímu pořádku. Podobně rozhodl i v případě přefaření sboru ve Volyni a v Písku k českobudějovickému seniorátu. Přechod k dennímu pořádku byl odhlasován také v případě návrhu zachovat západočeský seniorát i po reformě v původním stavu.

Neprošel ani návrh poděbradského seniorátu zachovat tam, kde to lze, i v budoucnu původní názvy seniorátů. Mělo to vyjít vstříc zvyklostem a ušetřit náklady, které by byly s přejmenováním spojeny.

Diskuse nad různými formami členství v církvi

K reformě seniorátů je to vše, synod se posouvá k dalším tématům. Na vědomí zprávu o jednání ČCE s ŘKC ohledně kmotrovství a pověřuje synodní radu, aby pokračovala v ekumenickém rozhovoru o významu křtu, podtrhujícím zejména jeho katolicitu. V uplynulém roce rozhovory na úrovni ČCE – ŘKC nepokračovaly. Téma bylo synodním seniorem otevřeno v rámci Řídicího výboru Ekumenické rady církví v ČR. S doporučením pro kmotrovství při křtu v ČCE byly sbory seznámeny ve sborové zásilce ze dne 18. ledna 2024.

Synod pověřil synodní radu, aby pro zasedání synodu v roce 2025 připravila analýzu současných práv a povinností členů církve a jejich navázání na konkrétní farní sbory a případně navrhla alternativní možnosti různých forem členství. Možnost "přijmout křest bez povinnosti stát se při něm členem sboru nebo církve" ale synod z původního návrhu vypustil. Přijetí tohoto usnesení předcházela obsáhlá diskuze.

„Návrh reaguje na rostoucí zájem o spiritualitu, s nímž je však často spojena nechuť k institucím,“ osvětlil Roman Mazur. „Rozumím té poptávce, že někdo chce být pokřtěn bez těch návazných povinností, ale jsem proti. Křest přece znamená zařazení do církve Kristovy. Když bude pokřtěn bez členství v církvi, tak čím bude? Bude evangelík? Taková rozplizlá neurčitost se mi zdá nevhodná,“ oponoval Jiří Tengler. Podobně argumentoval i děkan ETF Jan Roskovec. „Křest bez členství v církvi se mi zdá rozporná z principu,“ řekl. Podle něj takový úkon hraničí s herezí. Návrh naopak podpořil Adam Csukás, podle něhož by se církev neměla bát otevírat diskuzi o nových podobách členství. Zejména v situaci, kdy uvažujeme o podpoře tzv. průkopnických míst, která počítají s projekty na okraji církve, s oslovováním nových okruhů lidí, u nichž primárně neusilujeme o jejich zařazení do formální struktury církve (komunitní projekty apod.). Podobně hovořil i člen předsednictva synodu Daniel Fojtů.

„Mám rád nové věci, ale tady bych byl opatrný,“ uvedl emeritní synodní senior Daniel Ženatý, který zmínil své zkušenosti z kaplanské praxe ve věznicích, kde jsou duchovenští pracovníci vedeni k obecné zdrženlivosti od křtů mimo konkrétní sborová společenství.

Přes návrh na změnu podmínek pro vstup do jáhenské služby přešel synod k dennímu pořádku.

Synod schválil změnu Řádu o správě církve. Nově budou mít staršovstva povinnost posílat příslušnému seniorátnímu výboru na požádání zápisy ze svých zasedání a ze zasedání sborového shromáždění. Protože šlo o změnu církevních řádů, bylo třeba dvoutřetinové většiny hlasů.

Synod také upřesnil pravidla k povolávání pastoračních pracovníků nebo katechetů. Je zapotřebí doporučení staršovstva sboru, v němž uchazeč žije a působí; doporučení příslušného seniorátního výboru; a vyjádření psychologa o způsobilosti uchazeče o tuto službu. Vyjádření psychologa nově nesmí být starší 12 měsíců.

Synod uložil synodní radě, aby na 2. zasedání 36. synodu předložila návrh změny církevních řádů, který by umožňoval farním sborům přijímat jiné názvy, než stanoví čl. 18 odst. 1 Řádu správy církve. Nově bude možné takové označení farního sboru, které obsahuje formulaci „Farní sbor Českobratrské církve evangelické“ a vlastní jméno zeměpisné, které je spojeno s místem působnosti farního sboru, např. název obce, případně i místní části, v níž se nachází sídlo sboru, nebo název regionu, v němž sbor vykonává svou činnost. Schválení změny názvu farního sboru bude v gesci synodní rady na návrh sborového shromáždění podaný prostřednictvím konventu. 

V dalším usnesení synod uložil synodní radě připravit návrh změny církevních řádů, která umožní, že kazatelské místo bude možné prohlásit za podporované na dobu 3 až 6 let a v odůvodněných případech bude možné podporu prodloužit o další 3 roky. Oproti dosavadní praxi (2 a 4, resp. až 6 let) se doba zvyšuje. A to proto, že se ukazuje, že současná doba podpory nutná pro rozvoj sboru je nedostatečná. V souladu s novým usnesením může synod v odůvodněných případech i opakovaně tuto dobu prodloužit, celková doba však nesmí přesáhnout 9 let.

Předložen byl dále návrh změny Pravidel grantového systému pro diakonické a rozvojové projekty, která umožní dlouhodobou podporu pro tzv. průkopnická místa. Současně návrh doplňuje školy Evangelické akademie jako oprávněné žadatele, kteří projekty nemusí řešit ve spolupráci se sbory ČCE. To do budoucna umožní připravit principy finanční podpory škol EA formou grantů. Návrh byl přijat.

Administrovaná místa, farářské platy a otázka bydlení na farách

Synod dále uložil synodní radě připravit změnu církevních řádů, která zakotví, že farní sbor, který má kazatele povolané na více než jeden plný úvazek, bude do Personálního odvodu odvádět nad rámec tohoto úvazku úměrnou část součtu paušální části a základu pro výpočtu poměrné části odvodu do Personálního fondu. Požadavek na úpravu odvodu farních sborů do Personálního fondu je plněn návrhem úpravy Statutu Personálního fondu, který připravil poradní odbor organizační a právní. Návrh počítá s účinností změn od počátku r. 2025, aby nedošlo k nejasnostem ve výši odvodů pro r. 2024. Další otázka, tedy případná změna církevních řádů, která by zakotvila, že administrovaný farní sbor bude odvádět příspěvek sboru administrátora přímo do Personálního fondu, byla odložena do příštího zasedání synodu.

Důležitým bodem bylo téma týkající se platů a bydlení farářů a jáhnů. Otevřela se k němu rozsáhlá debata. Jiří Schneider nastínil záměr navrhované úpravy. Připomněl, že SR předkládá směrnici o bydlení synodu jako nejvyššímu církevnímu grémiu, ačkoli jde o směrnici synodní rady, která je v její kompetenci.

Věra Štulcová komplexně představila problematiku bydlení a nájemného z ekonomického a daňového pohledu. Z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatele. Systém považuje za férový, transparentní a adresný, z pohledu daňové legislativy nekonfliktní a neobsahuje zásadní (nepředpokládané) dopady na ekonomickou situaci sborů či farářů.

Alžběta Hanychová přidala pohled svůj i Spolku evangelických kazatelů. Poděkovala všem, kteří se danou věcí zabývají – je to práce složitá a náročná. Připomněla, že výrazně chybí „nevýkonová“ složka mzdy. Pro kolegy, kteří nejsou tak akční, ale pro církev (například v pastorační či jiné rovině) odvádí nedocenitelnou práci.

Filip Keller uvedl, že pokud sboru budou nakonec zůstávat 2 tisíce z nájemného, je to jen psychologická věc. Některé sbory si tuto sumu nechají, jiné ji zas budou faráři nějak vracet či kompenzovat. „Předložený návrh synodní rady dává smysl a zpřehledňuje jinak poměrně složitý tok financí v rámci ČCE,“ uvedl senior brněnského seniorátu s tím, že návrh doporučuje k přijetí v nezměněné podobě. To podpořil i Zvonimír Šorm.

Na závěr delegáty pozdravil další ze zahraničních hostů Hartmuth Sitzel, člen vedení evangelické církve v Porýní.