Dění na mimořádném synodu ČCE sledujte živě

14.02 | Děkujeme vám za pozornost a za váš zájem a loučíme se s vámi.

13.56 | Tím se program 1. mimořádného zasedání synodu vyčerpal. Michal Kitta poděkoval všem za účast, za přípravu materiálů i samotného jednání. Závěrečné pobožnosti se ujal Martin Fér. Sálem zní závěrečná píseň "Až potud nám pomáhal...". 

13.55 | Předseda synodu přečetl pozdrav, který synod adresuje dlouholetému předsedovi synodů br. Jiřímu Gruberovi. S přáním Boží posily, potěchy a ochrany. 

13.54 | Do otevřené rozpravy se nikdo nepřihlásil, synod v následném hlasování návrh jednomyslně přijal.

 

13.52 | Současný stav "sanitárek" v táboře:

13.42 | Na pořadu jednání je nyní druhý bod navrženého programu: rekonstrukce sanitárních zařízení pro tábor Jana Amose Komenského v Bělči nad Orlicí. Úvodního slova se ujímá vedoucí tajemník církevního ústředí Martin Balcar. Zmiňuje motivace, které vedly k tomuto projektu: jednak chceme, aby církevní rekreační střediska generovala prostředky na svůj provoz sama. To platí i o Bělči. Zároveň tu dlouhá léta funguje něco, co považujeme za vlajkovou loď misijních aktivit, což jsou pobyty pro lidi s postižením - proto Běleč nelze (a ani to nechceme) dát externímu provozovateli do komerčního pronájmu (jako je to v případě střediska v Herlíkovicích a v Janských Lázních). Církev tu zvolila jinou cestu a jako strategii nabízí jednak celoroční provoz střediska (který generuje další příjmy oproti sezónnímu), jednak významné úspory v podobě environmentálně příznivých opatření. To je přístup, kterým by - pokud to synod schválí - měl projít tábor v Bělči jako celek.  

13.41 | Hlasování o protinávrhu na řadu tedy už nepřijde.

13.40 | Jednání pokračuje a předsednictvo má výsledek hlasování. Pro hlasovalo 64, proti 3, zdržel se 1. Sálem zní potlesk.

13.37 | Přestávka stále trvá, ale synodálové a synodálky se díky zvuku varhan postupně vrací do sálu.

13.33 | Model školy, který je vystaven na synodu (J. Scheider: "Konečně jsem právoplatným kurátorem, když mám svou výstavu."):

13.30 | Vizualizace interiéru:

13.24 | Samotnou stavbu projektoval ateliér prof. Hany Seho. Příprava trvala řadu let a budova je navržená jako velmi udržitelná a mohla by se stát do jisté míry vzorovým projektem objektu občanské vybavenosti pro 21. století. Mimo jiné se počítá například s pobytovou zelenou terasou, s geotermálními vrty tepelných čerpadel, fotovoltaikou, sofistikovaným systémem větrání a stínění, s akumulací dešťové vody pro zalévání nebo s dostatkem světla pro výuku i pobyt studentů. To jsou také důvody, proč podobná stavba dosáhla na významnou dotaci ze Státního fondu životního prostředí. A v sektoru (církevního) školství jde v rámci ČR o velmi ojedinělý projekt.

 

13.18 | Zde je také prostor nabídnout trochu podrobností o plánované stavbě. Pokud synod dá projektu zelenou, pak by se mělo stavět na městském pozemku Prahy 7, která jej pro tento účel bezplatně poskytne. Je to nároží ulic Rajská a Železničářů, vedle stávající budovy Bratrské školy. Církev má vydáno platné stavební povolení.

13.15 | Na návrh předsednictva se bude hlasovat tajně, pomocí lítsků. Ty byly následně odevzdány a předsednictvo vyhlásilo přestávku do 13.30. Ta výborně funguje pro všechny přítomné kromě skrutátorů, kterým naopak začíná důležitý úkol - sečíst odevzdané hlasy a předat předsednistvu výsledek hlasování.

13.13 | Předsednictvo chápe návrh br. Přívratského jako protinávrh. Z hlediska jednacího řádu se tedy bude nejprve hlasovat o původním návrhu tak, jak byl předložen. Až pokud by neprošel, bude se jednat o protinávrhu.

13.12 | Na návrh z pléna byla ukončena rozprava.

 

13.10 | Jan Matějka připomněl, že je nutné dnes schválit finanční rámec akce. Bez toho nelze rozhodnutí o stavbě přijmout.

13.06 | Petr Hladík, který koordinoval stavbu diakonického domova Pomněnka v Novém Městě na Moravě, povzbudil k odvaze. "V případě naší stavby jsme několikrát stáli před rozhodnutím, zda do toho jít, nebo zda celý projekt zastavit. Vstoupila do toho řada nenadálých okolností: pandemie, válka na Ukrajině, ekonomická krize... Přesto jsme dnes v cíli, a je to dobře."
Stejně tak významnou podporu naznačil další řečník Jiří Groll: "Mějme tu odvahu. Projekt je připraven velmi dobře." 

13.02 | Helena Wernischová, koordinátorka škol Evangelické akademie, apeluje na synod, aby myšlenku stavby podpořil. "Nemám obavu o budoucnost škol. V Praze je akutní nedostatek kapacit a za posledních 30 let je stavba nových míst velmi zanedbaná. Za 7 let, kdy o školy EA pečuji, se číslo studentů na našich školách zvedlo na aktuálních téměř 1500 studentů." Sálem zazněl potlesk.

12.58 | David Nečil zmiňuje, že otázka úvěru/neúvěru je podružná. Pokud je synod pro, navrhuje br. Nečil důvěřovat těm, kteří ekonomický model jako celek propočítali a připravili. Nelíbí se mu ale fakt, že je to podle něj částečně postaveno jako komerční záměr, kde se v ekonomických modelech například počítá s částečnou návratností ze školného apod. Církev by takto uvažovat neměla.

12.56 | Na podporu vystoupil také emeritní synodní senior Daniel Ženatý.

12.53 | V posledních minutách z diskuse převažuje tendence spolehnout se na církevní ekonomy a na ty, kteří podklady připravili a ekonomické modely z mnoha stran propočítali. David Braha: "V květnu letošního roku nebudeme vědět víc a ekonomové se z nás zřejmě nestanou. Jsem pro to, abychom důvěřovali těm, kteří se tomu s velkou odpověností věnovali a věnují."  

12.49 | Právní konsekvence, kterou přidává A. Csukás: dle řádů církve nelze přijmout rozhodnutí o zahájení stavby, aniž bychom věděli, odkud na ni vezmeme. Nelze toto rozhodnutí odložit např. na řádné zasedání synodu v květnu tohoto roku. 

12.39 | J. Schneider odpovídá na otázky z rozpravy:

- Jak tím utrpí ostatní školy Evangelické akademie? Církev jich má celkem osm.
"Podporujeme ty školy, které mají aktuálně největší potřebu. V Brně vzniklo nové gymnázium, podporujeme nedávnou vzniklou ZŠ Filipka. Vznikla škola v Sudicích apod... Snažil jsem se naznačit, že v Praze je aktuálně největší potřeba, a to po několik let." 

Co se stane, pokud to dnes synod neschválí? Může dojít ke komplikacím?
"Termíny jsou velmi napjaté. Lze to neschválit, ale pravděpodobně tím padne možnost čerpat schválenou dotaci. A dojde tím k dalším důsledkům, které zřejmě povedou až k tomu, že projekt nakonec nerealizujeme. Mám radost, že návrh br. Přívratského nezpochybňuje projekt jako takový, ale pokud bychom na něj přistoupili, pak to znamená, že musíme odhlasovat kompletní a zásadní změnu pravidel Personálního fondu. Navíc není fér zmiňovat výkonnost investic za posledních deset let, protože my sami jsme před třemi lety poukázali na nižší výkonnost a pravidla investic přehodnotili: snižuje se podíl likvidního portfolia, které má z podstaty věci horší výkonnost a aktuálně díky tomu míříme na mnohem lepší čísla."

12.34 | Martin Sabo a Michal Vogl, stejně jako Roman Mazur kvitují, že se debata nevede o tom, ZDA stavět, ale JAK to financovat. Apelují ale na to, že většina přítomných nejsou ekonomové a máme mít plnou důvěru v poradní orgány a ekonomy církve. Zní hlasy, zda detaily financování mohou být rozhondnuty následně, resp. zda lze věc nyní schválit tak, aby bylo možné věc řešit v průběhu (pokud by se úvěr ukázal v průběhu let jako méně a méně výhodný, zda by bylo možné jej pak mimořádně splatit z vlastních zdrojů atd.). 

12.29 | Věra Štulcová vystupuje podruhé - pokudy bychom nyní významněji zasáhli do prostředků Personálního fondu, znamená to, že se významně naruší aktuálně dobře propočítaný a funkční model odvodů ze strany sborů. Bylo by nutné jej zásadně přestavět a to směrem k radikálnějším odvodům ze strany sborů, což sice synod může udělat, ale je třeba zvážit důsledky. V tomto smyslu vystoupil také předseda správní rady Personálního fondu Miroslav Maňák. 

12.23 | Otázka zda si vzít komerční úvěr, nebo užít vlastní zdroje nyní vládne diskusi. Matěj Cháb ve svém vystoupení podpořil myšlenku užití vlastních zdrojů. Není prý jisté, že se aktuálně vyjednané podmínky komerčního úvěru podaří vyjednat pro celou dobu splácení (25 let). V podobném duchu promluvil i poradce synodu Jakub Šilar. Naproti tomu br. Fojtů podporuje myšlenku půjčit si z externího.

12.17 | Vedoucí ekonomického oddělení církevního ústředí Věra Štulcová vystupuje k ekonomickým otázkám. Externí peníze jsou pro subjekt s naší kredibilitou (nezadlužené organizace) vždy výhodnější. Nehraje tu roli jen prostý rozdíl výnosů a nákladů, ale také fakt, že náklady na úroky plynoucí z úvěru mohou být daňově uznatelné. Také výnosy investic v následující období směřují mnohem výše, než v posledních letech, kdy doznívala hospodářská krize. Navíc pokud užijeme peníze z vlastních zdrojů, nelze je použít na cokoli jiného. Tyto argumenty podpořil také Jan Matějka.

 

12.11 | Církevní právník Adam Csukás zmiňuje právní aspekty: pozemek ke stavbě poskytla Městská část Praha 7 prostřednictvím institutu tzv. "práva stavby". Pozemek se na církev sice nepřevádí, ale právo stavby je přímo druh vlastnického práva - církev stavbou přímo disponuje do roku 2116. Pak je dle smlouvy městská část povinna odkoupit stavbu za 100 % komerční ceny v té době stanovené, pokud se obě strany nedohodnou jinak. "Stavba je tedy církve, z tohoto pohledu nehrozí žádná rizika," uzavírá Csukás. 

12.03 | Vystupuje Aleš Wrana, školní kaplan na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. Z pozice školních kaplanů shrnuje stanovisko k projektu. "K čemu je nám dobrá škola?" klade řečnickou otázku, na kterou si rovnou odpovídá: na rozdíl od státních škol, zde se mluví o Bohu, čte se Bible, hovoří se o víře... Máme vzácnou příležitost s mladými lidmi mluvit o víře a o křesťanství. Nicméně na našich školách není velké procento věřících nebo dokonce evangelíků. Co je mnohem vzácnější je to, že jsem denně svědkem toho, že o tom mluví sami studenti mezi sebou. A taky máme příležitost mluvit spolu o tom v učitelském sboru a být jako kantoři vystaveni mnohdy ne úplně příjemným otázkám od studentů - otázkám na víru, na hodnoty... Jsem přesvědčen, že církevní škola je významnou službou směrem ke společnosti. Vypovídá cosi o renomé církve a o tom, jak církev ve společnosti působí.

 

11.56 | Prvním přihlášením do rozpravy je Milan Přívratský, který obhajuje svůj protinávrh z jednání hospodářské komise. Stavba je plně v souladu s investicemi do vlastního majetku, církev by si neměla brát komerční úvěr a měla by být schopna vše financovat z vlastních zdrojů. Podle br. Přívratského mimo jiné proto, že úroková sazba za komerční úvěr přesahuje výnosy z vlastních investic, a proto bude komerční úvěr ve finále dražší než případné financování z vlastních zdrojů. 

11.56 | Zpravodaj hospodářské komise Jan Matějka:

11.52 | Vystupují zpravodajové komisí. Ve stručných příspěvcích deklarují, že stanoviska byla jednoznačná - všechny komise doporučují věc přijmout. V hospodářské komisi se objevil jeden protinávrh, který apeloval na to, aby církev vše zaplatila ze svého (nebrala si komerční úvěr).

11.52 | Synodní rada

11.49 | FOTO (T. Biňovec, R. Konopa, P. Mokrejš z církevního ústředí - má na starosti projekty a dotace, architekta H. Seho) 

11.44 | "Chci poděkovat oběma ředitelům za jejich trpělivost. Víme, že to dlouho trvá a děkujeme, že jste shovívaví i při leckdy provizorních podmínkách výuky. Děkuji profesorce Haně Seho a jejímu týmu, která je velmi pružná při všech kotrmelcích, které projekt v posledních letech zaznamenal. Děkuji týmu ústřední církevní kanceláře - za profesionální službu při právních, ekonomických, dotačních i jiných řízeních. Děkuji předchozí synodní radě, že projekt rozběhla; a děkuji i té současné, že jej táhne dál," doplňuje synodní kurátor.

11.38 | Ale konečnou cenu díla stanoví až trh, resp. výběrové řízení na dodavatele stavby. Některé kroky, které jsou vratné (jako výběrové řízení na stavební dozor investora, BOZP či koordinátora projektu), církevní ústředí už rozběhlo. Pokud dnes synod schválí finanční rámec a dá projektu zelenou, mohla by v optimálním případě stavba začít v létě tohoto roku, ale nelze to slíbit. "Ani jedna z komisí neměla k projektu připomínky, všechny je takřka jednomyslně schválily. Ale pokud to dnes opravdu schválíme, pak bych byl moc rád, abychom to schválili s pocitem, že je to moc dobré. Že máme školy, na které myslíme, že je to pro nás důležité o ně pečovat uprostřed společnosti, že nám to jako církvi dává velmi dobrý smysl," připomíná J. Schenider. 

11.31 | Synodní kurátor dále připomíná, že byly prozkoumány mnohé slepé uličky. Například aktuálně není možné najít adekvátní vyhovující pronájem pro školy. "Nyní máme konkrétní možnost tu situaci dobře vyřešit, proto považuji tento synod za milník," zmiňuje J. Schneider a nastiňuje finanční rámec akce. Mimo jiné při prodeji budovy Evangelické teologické fakulty v pražské Černé ulici Univerzitě Karlově bylo slíbeno, že výtěžek z prodeje (cca 80 milionů Kč) bude věnován opět na vzdělávání. Dotace přidělená státem by měla přesáhnout 30 %, to je další významný zdroj. Nabízí se také půjčka z Personálního fondu, která pokud bude věnována, pak tyto finance nemohou být investovány a nepoplyne z nich zisk (půjčka z Personálního fondu se tak rovná daru ve výši ušlého zisku z těchto prostředků). Ve hře je i komerční úvěr, který je předjednán s bankou, ale synod by jej dnes musel schválit (takový postup je součástí předkládaného návrhu).

11.28 | J . Schneider: "Školy nejsou rozmarem církve, byly nám svěřeny a pomáhají nám zkoumat, jak vypadá podstatná role církve a kde je nás třeba. Obě pražské školy jsou dlouho ve svízelné situaci. Devět let jsem v synodní radě a nebyl týden, abych nepřemýšlel, jak s těmito podmínkami naložit. Obě školy jsou v nájmu ve velmi nevyhovujících budovách, které chátrají. Jedna škola už dostala výpověď, podmínky ve druhé jsou neudržitelné. Majitel jedné z budov nepřistoupil na to, aby církev investovala do oprav, a sám ji neudržuje." 

11.25 | Synodní kurátor Jiří Schneider si bere úvodní slovo, aby představil projekt budovy Evangelické akademie. Děkuje všem, kteří věnují svůj čas a přijeli na prezenční jednání. "Uvědomuji si, že váš čas je velmi vzácný. Ale věc je tak závažná, že jsme věc chtěli projednat prezenčně, aby jednání nijak neovlivnily technické limity." 

11.21 | Synod právě schvaluje procedurální záležitosti, jako je představení skrutátorů, zapisovatelů a verifikátorů zápisu, řeší se úhrada nákladů za synod a podobně. Organizačními sděleními tento bod doplňuje předseda M. Kitta.

11.17 | 1. mimořádné zasedání 36. synodu ČCE připravilo předsednictvo 36. synodu ve složení: Michal Kitta (předseda), Michal Vogl, Štěpán Janča, Matěj Cháb, Jana Grollová a Daniel Fojtů. Synod právě povolal dva poradce navíc: ředitele Evangelické akademie Praha Tomáše Biňovce a ředitele ZŠ Bratrská Rostislava Konopu. Shromáždění jednohlasně složilo slib. 

Předsednictvo synodu

 

11.15 | Zatímco bělečský projekt je finančně méně náročný a jde spíše o technickou věc, která ale přesahuje částku, kterou může schválit sama synodní rada (a je tedy potřeba rozhodnout synodem), druhý projekt je na poměry církve opravdu velký.

Připravuje se mnoho let a nyní dospěl do fáze hotového projektu, platného stavebního povolení a přidělené státní dotace. Je třeba rozhodnout, zda se akce bude realizovat (bude se soutěžit stavební firma a zahájí se stavba). Synod už v minulosti několikrát rozhodl, že církev má ponikat kroky k realizaci, ale finanční rámec se změnil. A to nejen přidělením dotace ze Státního fodnu pro životní prostředí, ale zejména radikální změnou projektu, kdy v minulosti se uvažovalo o dvou budovách pro dvě školy (Evangelickou akademii Praha - pedagogické lyceum a střední odbornou školu sociální práce a ZŠ Bratrská), úpravou projektu se obě školy nakonec vejdou do jedné budovy, a ještě bude možné využít spolupráce pedagogického lycea, které své studenty připravuje například na profesi asistentů pedagoga. Nyní projekt dospěl do fáze, kdy jsou známy všechny podmínky a je možné zahájit stavbu. Čeká se, že toto rozhodování zabere větší část dnešního synodu.

11.14 | To je nakonec případ i dnešního jednání: synodní rada v závěru roku 2024 obdržela rozhodnutí o přidělení dotací na dvě připravované stavby - menší se týká rekonstrukce sprch a WC v táboře J. A. Komenského v Bělči nad Orlicí, ta větší pak stavby nové školní budovy pro školy Evangelické akademie v Praze. 

11.13 | Mimořádná zasedání synodu nejsou zase tak výjimečná. V posledních letech se konají většinou jednou či dvakrát za dobu čtyřletého funkčího období snyodu. Předsednictvo je svolává ve spolupráci se synodní radou a konají se vždy, když je potřeba nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním (parlamentem) Českobratrské církve evangelické rozhodnout něco, co nesnese odkaldu do řádného zasedání. 

11.11 | V sále nyní probíhá prezence. Takže zní tradiční "Zde! Přítomen! Ano". 

11.10 | Proto ještě jednou připomínáme: online reportáž v žádném z bodů nenahrazuje oficiální verifikovaný zápis a nemá ambici precizně a úplně tlumočit přijatá usnesení synodu. Naším zájmem je nabídnout shrnutí toho podstatného, a to i za cenu určitého zjednodušení. Budeme také vděční za vaši případnou zpětnou vazbu na průběžné zpravodajství (tu, prosíme, směřujte na hofman@e-cirkev.cz).

11.09 | Tradiční je už i forma našeho přenosu: po domluvě s předsednictvem synodu volíme on-line textovou a foto reportáž, nenabízíme živý audio- či videopřenos. Chceme tak nabídnout bezpečný prostor pro samotné účastníky synodu a pro jejich svobodu vystoupit a promluvit. Vážíme si toho, že poslanci nemají problém vystoupit a diskutovat na plénu synodu. A respektujeme, že pokud by se jednalo o ostře sledované vystoupení ve světle kamer a v případném přímém online přenosu, může pro ně být situace už jiná. A právě možnost o věcech diskutovat do jisté míry neformálně, ale o to upřímněji, je pro nás tou největší hodnotou, kterou nechceme jakkoli omezovat.

Podstatný je i aspekt, který je kamerám a přenosům skrytý: ačkoli diskuze se může někdy od řečnického pultu zdát trochu vyostřenější, zpravidla dochází u kávy v kuloárech k vzájmenému vysvětlení a pokračování rozhovorů v přátelském duchu. Zatímco první by kamery zachytily, druhé už ne. Proto volíme tuto formu, která se vždy snaží zachytit celkový obraz dění v sále, včetně všech zmíněných kontextů. 

11.08 | Naše zpravodajství z evangelického kostela v Praze na Vinohradech má pouze informativní charakter - oficiální verifikovaný zápis má na starosti předsednictvo synodu a povolává k němu zapisovatele a verifikátory zápisu. Naším cílem je být rychlí, struční a aktuální. Pro tento účel si dovolujeme také drobná zjednodušení. 

11.03 | Synod zahajuje jeho předseda Michal Kitta. Připomněl že v Praze na Vinohradech se konávaly synody v minulosti a poděkoval místnímu sboru za tuto možnost. Úvodní pobožnosti se ujal krnovský farář Štěpán Janča. Shromáždění zpívá píseň Tvá, Pane Kriste, věc to jest.

10.58 | Z „mediálního centra“ synodu vás zdraví Jiří Hofman a Adéla Rozbořilová. Během jednání vám postupně zprostředkujeme dění v sále prostřednictvím krátkých příspěvků "minutu po minutě" - a to jak textových, tak fotografických. Ke znovunačtení stránky využijte tlačítko "Obnovit stránku" nahoře.