Druhý den na synodu: hospodářská témata i otázky budoucnosti církve

Církev umožní uzavírání sňatků osobám stejného pohlaví

Poté přišlo na řadu téma možnosti asistovat při uzavírání partnerství osob stejného pohlaví. Na úvod tohoto bodu komentoval předseda komise pro rozhovor o soužití s LGBTQ lidmi v církvi Petr Pivoňka zprávu této komise.  

Synod pak sice přijal pozměňovací návrh právní komise synodu, která upravila návrh pražského seniorátu tak, aby o něm bylo možno hlasovat. Upravený návrh nicméně neprošel. Hlasovalo se tedy o původním návrhu, k němuž se v minulém roce vyjadřovala nejprve staršovstva farních sborů a následně i konventy. Ze získaných dat vyplývá, že většina seniorátů se k věci staví kladně s výjimkou seniorátu západočeského. Seniorát moravskoslezský nedospěl k jednotnému stanovisku, a zaslal tedy synodu stanoviska jednotlivých staršovstev.

V následujícím hlasování synod přijal usnesení, které souhlasí s asistencí duchovních Českobratrské církve evangelické při uzavírání partnerství osob stejného pohlaví. Kompletní znění přijatého usnesení je k dostupné zde.

Jednacímu dni dominovala hospodářská témata

V dalším bloku se synodálové věnovali hospodářským věcem. Schválili předložené zprávy: Jeronýmovy jednoty, o hospodaření povšechného sboru, správní rady Personálního fondu, investičního výboru a revizorů hospodaření povšechného sboru. Aklamací byla schválena účetní závěrka za rok 2024. Plénum též schválilo návrh rozpočtu povšechného sboru na rok 2025 a předpis celocírkevních repartic pro r. 2026 v nezměněné výši 8 milionů Kč.

Tradiční součástí tohoto bloku je také informace o výši odvodů do Personálního fondu, z něhož jsou hrazeny mzdy duchovních pracovníků církve. Na nejbližší roky vyhlašuje synod výši odvodu závazně, s výhledem několika dalších let pak indikativně. Závazná výše odvodů do Personálního fondu na r. 2027 činí 500 000 Kč za jeden plný kazatelský úvazek (skládá se z paušální části 390 000 Kč a základu pro výpočet poměrné části ve výši 110 000 Kč). Schválený indikativní výhled na roky 2028, 2029 a 2030 je 540 000 Kč, 580 000 Kč a 620 000 Kč.

To je významná změna oproti předchozím synodům, kdy model počítal s cílovou částkou pro rok 2031 přibližně 780 tisíc Kč. Nyní se pro tento rok, kdy skončí rychlý růst odvodů a nadále se bude suma zvyšovat už jen o inflaci, předběžně počítá s částkou o 100 tisíc nižší, tedy na úrovni 680 tisíc Kč.

Schválen byl dále seznam povinných celocírkevních sbírek, které budou ve sborech vykonány v r. 2026. Oproti předchozím letům neproběhnou sbírky na křesťanskou službu, na tisk a jinou publikační činnost a sbírka solidarity sborů. Návrh podala synodní rada s odůvodněním, že zrušení některých celocírkevních sbírek pomůže zmírnit finanční zátěž farních sborů. Část takto vybíraných prostředků totiž pak vstupovala do rozpočtu povšechného sboru na jeho běžné činnosti (např. publikační činnost). Pro tyto potřeby bude povšechný sbor hledat krytí nadále v rámci svého hospodaření. Solidární prostředky nebo křesťanská služba mají také své zdroje, fondy a jiné fungující mechanismy.

Plénu se představili noví ředitelé středisek Diakonie ČCE. V posledním období se ujalo této funkce sedm nových ředitelek a jeden ředitel.

V závěru dopoledního bloku pozdravil poslance a poslankyně synodu zahraniční ekumenický host, farář Valdenské církve působící v Itálii Jonathan Terino. Přítomným vyřídil pozdravy moderátorky církve Alessandry Trotty. Ve své promluvě pak vyzdvihl společné kořeny obou partnerských církví. „Ačkoliv si uvědomujeme rozmanitost tradic v rámci našeho společného evangelického dědictví, jsme spojeni stejným povoláním a podobnou historií – historií odporu a mučednictví, která předcházela protestantské reformaci,“ řekl.

Synod schválil kroky k systémové péči o nemovitosti

V odpoledním bloku se synod zabýval transformací Jeronýmovy jednoty do grantového systému církve. „Je to malý, ale systémový krok, který lépe vysvětluje, o co se v případě Jeronýmovy jednoty a sbírek jedná. Myslím, že je to krok správným směrem,“ řekl synodní kurátor Jiří Schneider. K návrhu se v předstihu vyjádřily i jednotlivé konventy, jimž byly předloženy dvě varianty transformace. Většina z nich se vyjádřila pro první, mírnější variantu, která znamená zachování existující struktury Jeronýmovy jednoty pod srozumitelnějším názvem. Současně se změní i název tak, aby lépe vystihoval poslání této organizace. Nově se bude jmenovat „Jeronýmova jednota – stavební fond”. Obdobně dochází ke změně názvu Hlavního daru lásky na „Hlavní stavební projekt“ a sbírka na Jubilejní toleranční dar bude prezentována jako „Sbírka na fond zápůjček“. Vzhledem k tomu, že návrh na povinné odvody do fondu konventy většinově odmítly, je třeba připravit robustnější systém, kdy by sbory či jednotliví dárci mohli dobrovolně přispět do společného fondu sbírky darů nebo přímo na konkrétní projekt.

Synod vzal na vědomí informaci o postupu přípravy stavby nové budovy pro pražské školy Evangelické akademie. Záměr výstavby školy byl schválen na 1. mimořádném zasedání 36. synodu dne 11. 1. 2025. V návaznosti na toto schválení bylo dokončeno výběrové řízení na správce stavby, jehož úkolem je zejména zajistit technický dozor stavebníka, koordinátora bezpečnosti práce a cenového konzultanta. Vítěznou firmou se stala společnost Building management solutions s. r. o. a smlouva s ní byla podepsána 29. 1. 2025. Společně s autorkou projektu, správcem stavby a administrátorskou firmou byly připraveny parametry výběrového řízení na dodavatele stavby. To bylo zahájeno 7. 3. 2025. Církev obdržela několik žádostí o dodatečné informace, na jejichž základě prodloužila lhůtu pro podání nabídek do 9. 5. 2025. V současné době bylo výběrové řízení ukončeno a nyní probíhá vyhodnocení nabídek. „Proces je na dobré cestě,“ uvedl Jiří Schneider.

Synodní kurátor dále představil systém podpory pro nakládání s nemovitostmi vyžadujícími rekonstrukci. K tématu již vznikl specializovaný web peceostavby.e-cirkev.cz, kde lze najít možnosti financování oprav církevních nemovitostí a další informace. Podle synodního kurátora se však web bude dále rozvíjet. „Rádi bychom v příštím roce uspořádali konference, kterých by se mohli zúčastnit zástupci těch sborů, kterých se to týká,“ uvedl. V současnosti probíhá pilotní projekt „sborových auditů“, jejichž výsledkem je nezávazné doporučení, co s nemovitostmi dělat. Do budoucna by měly být nabídnuty všem sborům.

Odpoledne se synodu představila pracovní skupina církve, která se věnuje misijním aktivitám. Zmínili tři aktuálně běžící průkopnické projekty: potravinovou banku v Praze-Zbraslavi, nekonvenční bohoslužby Nekostel a karvinské misijní společenství Ka-Dvojka.

Budoucnost Domku Na Sboru v Kunvaldu: o expozici by mohlo pečovat regionální muzeum

Synodálové hovořili o budoucnosti Domku Na Sboru v Kunvaldu. I přes velký symbolický význam pro evangelíky nemá aktuálně historická budova v dosahu takové živé společenství či skupinu jednotlivců, kteří by objektu zajišťovali trvalou udržitelnost. Jeho řádná údržba a rozvoj aktuálně přesahuje jak kapacity církve, tak městyse Kunvald. V objektu je navíc třeba rekonstrukce (vyčíslena na 12,5 mil. Kč dle projektu z r. 2023, včetně instalace nové expozice). Církev proto zvažuje možnosti převodu pod jiného provozovatele, který by zajistil zachování a profesionální provoz muzejní expozice o Jednotě bratrské. Na nabídku zareagoval Pardubický kraj, který je s ohledem na význam památníku připraven jednat o možnosti převzetí, pokud k tomu synod ČCE v květnu 2025 otevře cestu. V rámci sítě regionálních muzeí se nabízí, aby byl případně objekt svěřen do správy Regionálnímu muzeu ve Vysokém Mýtě. Důležitá pak bude spolupráce s muzeem v Žamberku, ale samozřejmě také obcí a církví. Synodní rada se domnívá, že navrhované řešení je v rámci daných možností řešením nejlepším, přičemž výsledky práce pracovní skupiny pro přípravu nové expozice jsou kraji i muzejním institucím plně k dispozici „Není to ukvapené rozhodnutí. Myslím, že je na místě započít jednání. Ještě není nic hotové,“ upozornil synodní kurátor Jiří Schneider.

Synod v následném hlasování jasnou většinou schválil vyjmutí Domku Na Sboru ze seznamu nezcizitelných nemovitostí církve, což je nezbytný předpoklad k tomu, aby synodní rada mohla pokračovat v jednání o prodeji nemovitosti.

V hospodářském bloku synod schválil úpravu pravidel tak, aby byla v souladu se zásadou pečovat o svěřený majetek s péčí řádného hospodáře.  

Poprvé se objevily praktické kroky konané na cestě k reformě seniorátů, jejíž návrh schválil loňský synod a která vstoupí v platnost od roku 2027. Už teď je třeba konat přípravy k tomu, aby transformace „církevních krajů“ proběhla hladce. Například volba členů synodní rady se vykoná již na podzim 2026 s počátkem funkčního období od 22. listopadu 2027. K tomuto opatření vedou praktické důvody spojené s volbou nových seniorátních výborů. Poslanci schválili jasná pravidla pro přepočet celocírkevních repartic. V souvislosti s reformou seniorátů také synod schválil přeměnu Ochranovského seniorátu při ČCE na sdružení sborů pod názvem Česká misijní provincie Unitas fratrum s účinností od 1. 1. 2027.

Jednalo se také o služebnostech církve – tedy například o svatbách a pohřbech. Plénum synodu se zabývalo otázkou jednotných pravidel pro zpoplatnění takto konaných služebností. Synod nakonec uložil synodní radě, aby vydala směrnici upravující jejich řádné vykonávání.

V závěru dne jednali synodálové v jednotlivých komisích: teologické, výchovné, právní a hospodářské. 

Záznam pátečního podrobného online streamu si můžete projít zde.