Poslední den jednání se projednávalo např. téma reformy seniorátů, otázky týkající se délky funkčního období správních orgánů církve či revize věkového limitu pro hlasovací právo. Synod přijal prohlášení týkající se sociální tématiky.
Na úvod svého sobotního jednání schválil synod přeřazení sborů v Lounech a v Žatci do západočeského seniorátu. Jak vysvětlila seniorátní kurátorka ústeckého seniorátu Vlasta Erdingerová, jde především o sociální a rodinné vazby, které oba sbory vedou do seniorátu západočeského. Tamější senior Martin Zikmund navíc dodal, že západočeský seniorát sice odmítl jakékoli zásahy v rámci chystané reformy seniorátů, ale jasně deklaroval ochotu případně přijmout některé nové sbory. Ústecký seniorát nebyl proti.
Diskutovalo se také o délce mandátů správních orgánů církve. Návrh na zkrácení funkčního období staršovstva a seniorátního výboru z šesti let na čtyři roky neprošel.
Na stole byla také otázka úpravy věkových hranic pro volby církevních grémií. Aktivní volební právo by mohli nabývat členové sboru již v 16 letech (oproti 18 letům), pasivní pak v 18 letech (oproti 21 letům). Farář z Huslenek Jiří Palán vyjádřil obavu, že by tento návrh byl příliš radikální změnou. Poličský farář Jiří Tengler naopak připomněl, že v zahraničí bývá věková hranice volebního práva i nižší. „Například v německých církvích to bývá spojeno s konfirmací, která je ve 14 letech,“ řekl. Tento návrh synod přijal. Sám ještě neznamená změnu věkové hranice, ale otevření celocírkevní debaty. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu Církevního zřízení, musí nejprve projít tzv. „kolečkem“, tedy procesem, kdy se k věci vyjádří staršovstva sborů a následně konventy.
Další projednávaná změna řádů se týkala přijímání slibů staršovstev, instalací farářů a pověřování členů seniorátních výborů. církev si všímá zátěže seniorů a seniorátních výborů, proto návrh úpravy Řádu o správě církve a Jednacího a volebního řádu nabízí rozšířit výčet těch, kdo pověřují členy staršovstva, členy seniorátního výboru či instalují kazatele sboru. Nově by mohl tyto obřady zajišťovat například i pověřený farář. Jde o inspiraci ze zahraničí, konkrétně ze Skotska, kde podobná praxe dobře funguje. Návrh byl po krátké rozpravě přijat.
Vzhledem k nadcházející volbě nové synodní rady předložila stávající SR synodu návrh změn církevních řádů, které reflektují dosavadní zkušenosti související zejména s přijetím kandidatury za člena synodní rady a působením náměstků synodního seniora. Věří, že navrhované změny zažité praxe i řádů mohou zatraktivnit působení v SR a zabránit vzniku třenic mezi kmenovým sborem náměstků synodního seniora a povšechným sborem. Jde o: informovanost sborů i kandidátů v dostatečném předstihu, dále nastavení spolufungování po volbě a úprava povolací listiny, pevné nastavení úvazků náměstků synodního seniora (vůči sboru a SR), doplnění farářských úvazků na dotčených sborech apod.
Dlouhá diskuze se otevřela k tématu minimální věkové hranice výpomocných kazatelů. Dosud pro ně žádná spodní hranice neexistovala. V průběhu posledního roku se ke zkouškám na výpomocného kazatele z řad ostatních členů církve hlásilo více mladých lidí. Komise pro zkoušení uchazečů o službu výpomocných kazatelů konstatovala, že kazatelská služba předpokládá nejen znalosti, ale také osobnostní zralost a životní zkušenost. Historicky navazuje současná podoba laické kazatelské služby na institut ordinovaných presbyterů. Podmínka členství ve staršovstvu určovala spodní věkovou hranici, takže nebylo třeba ji stanovovat řády. Synodní rada podporuje co nejširší zapojení mladých členů církve do života církve včetně členství ve správních orgánech, komisích a poradních odborech. Synodálové dlouho hovořili o tom, zda by měla nová hranice být již 21 let nebo až 25 let. Pozdější věková hranice by sjednotila věkovou hranici s absolventy Evangelické teologické faktury, kteří se připravují na farářskou službu. Synodálové se nakonec přiklonili ke hranici nejnižší, tedy 21 let.
Projednávala se také záležitost týkající se oprávnění synodní rady při vydávání pokynů k volbě. Týkalo se to otázky, zda je synodní rada oprávněna odmítnout vydat pokyn k volbě kazatele nebo jej vydat s podmínkou, a to i v případech, kdy vydání pokynu k volbě doporučí příslušný seniorátní výbor. Součástí takového rozhodnutí musí být také jeho jasné zdůvodnění. Tento návrh reaguje na loňské jednání, kdy synod přijal usnesení, které bylo výkladem řádů. Objevila se však oprávněná námitka, že by synod měl systémově reagovat i úpravou řádů, nikoliv jen výkladem. Proto se k této úpravě přistoupilo letos.
Synod dále jednal o zveřejňování rozhodnutí pastýřských rad. Umožnil jim změnit pravomocné rozhodnutí dle odst. 2 (pokud již neodpovídá aktuální situaci). Pokud rozhodnutí o zveřejnění vydala odvolací komise synodu, rozhoduje o jeho změně církevní pastýřská rada. Návrh na změnu rozhodnutí o zveřejnění může podat účastník řízení nebo dotčený správní orgán. Obdobně se postupuje, pokud původní rozhodnutí neobsahovalo výrok o zveřejnění.
Dlouhá debata se vedla o analýze práv a povinností členů církve, specificky pak o tom, zda člověk může být členem církve, i když není pokřtěn do konkrétního sborového společenství (ale do jiných forem společenství). To souvisí napříkad s průkopnickými místy, která jsou misijní aktivitou, za níž vznikají nikoli sborová, ale jiná společenství. Proto chce synod uložit synodní radě, aby rozpracovala teze o křtu a účasti v průkopnických místech. SR by měla výsledek předložilt 4. zasedání 36. synodu.
Synod chce také pozvat staršovstva, seniorátní výbory a konventy k rozhovorům o průkopnických místech a nových možnostech, které se církvi nabízejí při zvěstování evangelia. Rozprava v sále otevřela kromě této otázky – o pokřtěných, kteří nechtějí být členy církve (nebo konkrétního sboru), – také otázku opačnou: o lidech, kteří chtějí být součástí církve, jsou často „přáteli sboru“, ale z nějakého důvodu nemohou, nechtějí nebo neumí přijmout křest. Má takovým lidem církev nabídnout participaci na sborovém životě? Podíl na rozhodování? Zdá se, že i tyto otázky se schválením tohoto bodu otevřou k celocírkevní diskusi.
Synod přijal zprávu o činnosti Dakonie ČCE a zprávu dozorčí rady Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE. Důležité momenty Diakonie ČCE v roce 2024: začátkem roku 2024 zahájilo činnost středisko Náchodsko, které vzniklo sloučením diakonických středisek v Náchodě a Jaroměři. Započala výstavba Domova pro seniory ve Vendolí. Novou ředitelkou Humanitárního a rozvojového střediska Diakonie se stala Kinga Komorowska. Projekt „Pečuj doma“ přešel do správy ústředí Diakonie. V červnu bylo v rámci diakonického střediska Klobouky u Brna slavnostně otevřeno nové Sociálně terapeutické centrum Radost v Hustopečích a v srpnu se konalo otevření nového Domova Pomněnka pro lidi s demencí a Alzheimerovou nemocí v Novém Městě na Moravě. Od poloviny září se Diakonie prostřednictvím Humanitárního a rozvojového střediska zapojila do pomoci lidem zasaženým povodněmi na Moravě. V říjnu proběhlo slavnostní otevření rozšířeného Denního stacionáře Zahrada ve vsetínském středisku a koncem listopadu se otevřel nový dům Chráněného bydlení Ovečka v Diakonii Brno.
V poslední části programu přišly na řadu návrhy komisí, návrhy z rozpravy a návrhy odložené. Synod přijal usnesení týkající se činnosti komise pro rozhovor o soužití s LGBTQ lidmi v církvi v tomto znění: „Synod s velkou vděčností konstatuje, že komise pro rozhovor o soužití s LGBTQ lidmi v církvi svou dosavadní činností významně přispěla k důstojnému vedení rozhovoru, děkuje za její činnost a ukončuje její působení. Synod pověřuje synodní radu, aby pomocí svých stávajících či nově pověřených poradních orgánů pamatovala na nutnost vést eticko-teologickou debatu o aktuálních otázkách.“
Synodálové se vrátili k návrhu celocírkevního faráře pro duchovenskou službu Zvonimíra Šorma, který navrhnul revokovat vybraná usnesení loňského 2. zasedání 36. synodu. Na jeho základě synod vykládá čl. 4 odst. 10 Řádu pro kazatele tak, že synodní rada je oprávněna odmítnout vydat pokyn k volbě kazatele nebo jej vydat s podmínkou, a to i v případech, kdy vydání pokynu k volbě doporučí příslušný seniorátní výbor. Synod považuje rozhodnutí synodní rady o vydání (nebo nevydání) pokynu k volbě za rozhodnutí ve věcech správních, které je konečné a které nelze napadnout odvoláním. Podle Šormových slov to však není v souladu s Církevním zřízením protože „povahu jen správní“ nemají rozhodnutí synodní rady ve věcech vyznání, učení a bohoslužebného řádu církve. Tento návrh neprošel. Synod však pověřil synodní radu, aby do příštího zasedání prozkoumala a připravila možnost přezkoumání případů, kdy nebyl vydán pokyn k volbě.
Pražský senior Matěj Opočenský přišel s nápadem na rozvoj sborového managementu. Jednalo se o návrh rozpracování modelu funkce placeného sborového hospodáře. Záměrem je uvolnit ruce farářům. Komise k návrhu nebyly vstřícné, nakonec synod přes tento návrh přešel k dennímu pořádku, to znamená, že se jím vůbec nezabýval.
V závěru synod přijal prohlášení, které reaguje na vzrůstající sociální napětí a existenční nejistotu v některých regionech České republiky. „Českobratrská církev evangelická se znepokojením sleduje, že v některých regionech České republiky narůstá sociální napětí a existenční nejistota. Vybízí proto své sbory k otevřenosti, solidaritě a konkrétním projevům blízkosti vůči lidem zasaženým chudobou, vyloučením či nespravedlivým hodnocením společnosti,“ píše se v něm. Synod také tímto prohlášením vyzval k odmítnutí stigmatizace sociálně slabých lidí a odsudku rasismu a anticiganismu. Kompletní text prohlášení je dostupný na webu synod.e-cirkev.cz.
Příští, tedy 4. zasedání 36. synodu, se uskuteční ve dnech 21.–23. května 2026 v západočeském Chebu.