Synod jednal o změnách Církevního zřízení a otevřel téma křtu

23. května 2026

Synod schválil přechodná opatření v souvislosti s reformou seniorátů od roku 2027, úpravy fungování orgánů či snížení věkových hranic pro volby. Diskuse se vedla také o budoucí podobě členství po křtu.

23. května 2026 - Synod jednal o změnách Církevního zřízení a otevřel téma křtu

Povšechný sbor bude nově přispívat z Personálního fondu sboru, jehož farář je seniorem, a to částkou, která činí 30 % součtu paušální části a základu pro výpočet poměrné části odvodu. V případě, kdy je senior povolán současně ve více sborech, se bude příspěvek dělit podle výše úvazku mezi ně.

Naopak sbory nově nebudou platit odvody do Personálního fondu za faráře, jáhna nebo pastoračního pracovníka v době, kdy nepracuje z důvodu překážky na straně zaměstnance. Ovšem jen tehdy, když tato doba trvá alespoň 7 kalendářních dní.

V souvislosti s provedením reformy seniorátu, která se uskuteční v lednu 2027, bylo přijato několik přechodných ustanovení. Funkční období členů seniorátních výborů, členů předsednictev konventů i konventuálů všech seniorátů skončí k 31. prosinci 2026. Členové seniorátních odborů mládeže se od začátku roku 2027 automaticky stanou členy dočasných odborů mládeže, které budou fungovat jen přechodně – maximálně do 30. června 2027. Tyto dočasné odbory musí do konce května 2027 svolat setkání mládeže v seniorátu. Na něm se zvolí navrhovaní členové nových odborů mládeže.

Naopak oblastním pastýřským radám bude funkční období mimořádně prodlouženo – a to až do termínu konání 1. zasedání 37. synodu v květnu 2027.

Evangelíci budou moci volit už od 16 let věku, odbor mládeže se nově volí na tři roky

Došlo také k úpravám věkových hranic pro volby. Věková hranice pro aktivní hlasovací právo (právo volit) byla snížena na 16 let (z 18 let), pro pasivní hlasovací právo (právo být volen) byla snížena na 18 let (z 21 let). Spodní věkovou hranicí pro hlasovací právo zástupce mládeže na sborovém shromáždění je nově 16 let (oproti předchozím 18). Aktuální rozhodnutí je završením celocírkevního procesu, který zahájilo loňské zasedání synodu a v průběhu roku se k tématu vyjadřovaly i farní sbory a senioráty. Změny se nyní propíší do církevních řádů a začnou platit.

Synod přijal usnesení ve věci možného přezkumu rozhodnutí synodní rady. Takové rozhodnutí je konečné, pokud bylo vydáno ve druhém či třetím stupni. Proti rozhodnutí synodní rady ve věcech správních vydanému v prvním stupni může každý člen i orgán církve, který je tímto rozhodnutím dotčen, podat žádost o jeho přezkum. Proti rozhodnutí synodní rady ve věcech vyznání, učení a bohoslužebného řádu se může každý člen i orgán církve, který je tímto rozhodnutím dotčen, odvolat k synodu. „Na minulém zasedání synodu jsme věnovali mnoho času tomu, zda je synodní rada oprávněna nevydat kazateli pokyn k volbě. Synod se po dlouhé diskuzi jednoznačně přiklonil k tomu, že synodní rada tuto pravomoc mít má, zároveň nás pověřil prozkoumáním těchto případů, kdy dojde k nevydání pokynu k volbě. Je to výrazný zásah do osobního příběhu daného kazatele, a měl by mít možnost se proti rozhodnutí odvolat,“ připomněl kontext návrhu náměstek synodního seniora Roman Mazur.

Naopak nebyl podpořen návrh, který by zpřesňoval pravidla povolání kaplanů do Diakonie ČCE v tom smyslu, aby navržený a posléze povolaný kaplan vzešel ze společného jednání a dohody střediska Diakonie ČCE a spolupracujícího sboru ČCE. Podle předkladatele (Východomoravský seniorát) by se tím mj. předešlo eventuálním napětím při povolávání kaplanů a zbytečnému odpoutání činnosti Diakonie ČCE od činnosti církve i místního sboru. „Čtu to tak, že se sbor hlásí o právo veta, což by bylo, myslím, nevhodné,“ řekl k tomu Ondřej Titěra. „Jde o to, aby tam byla nějaká vyváženost,“ oponoval senior Východomoravského seniorátu Michal Vogl.

Dále se jednalo o vypořádání vnitrocírkevních závazků při slučování sborů. Synodní rada uložila poradnímu odboru organizačnímu a právnímu, aby projednal možnosti řešení a navrhl úpravu, kdy o vypořádání vnitrocírkevních závazků zanikajícího sboru bude moci rozhodnout synodní rada v rámci jednání o udělení souhlasného stanoviska ke sloučení sborů. Návrh ukládá při slučování sborů předložit jednání konventu všechny doklady i stanovisko synodní, a to prostřednictvím seniorátního výboru. V rámci jednání o stanovisku může synodní rada rozhodnout o vypořádání vnitrocírkevních závazků zanikajícího sboru. Návrh byl přijat.

Po krátké přestávce se synodálové věnovali návrhu na změnu Řádu výchovy a vzdělávání týkající se volby do Celocírkevního odboru mládeže. Nově budou jeho členové voleni na tři roky (oproti původním dvěma), přičemž každý rok se bude volit jedna třetina členů, z toho jeden člen a jeden náhradník z farářů a jáhnů. Návrh byl přijat jednoznačnou většinou.

Staršovstva budou nově povinna svolat sborové shromáždění nejpozději do konce dubna příslušného roku, namísto dosavadního termínu do konce března. Tento posun poskytne zejména sborovým účetním dostatečný časový prostor pro přípravu podkladů pro jednání sborového shromáždění. Současně dojde k odpovídajícímu posunu termínu pro odevzdání evidenčních dotazníků a výkazu hospodaření, a to o jeden měsíc.

Jak chápat křest? Synod otevírá širší diskusi

Rozsáhlá debata se rozvinula ohledně otázky křtu a členství v církvi. V současné praxi se pokřtěný automaticky stává členem konkrétního farního sboru.

„Zdá se mi, že tento návrh si říká o otevření širší diskuze, protože otázky křtu jsou závažné. Přiznám se, že jsem zklamaný i ze samotného dokumentu, v němž je řada nejasností. Návrh je nešťastný v tom, že k lidem přicházejícím do církve přistupuje způsobem, který zasahuje do pojetí křtu, což je jeden ze základních kamenů církve. Křest je připojením do konkrétního společenství Kristova lidu,“ podotknul boskovický farář Jiří Bureš.

„Je tu řečeno, že křtem se pokřtěný stává členem Kristova lidu a stává se i členem konkrétního církevního společenství, které dotyčného přijímá. Posun je v tom, že společenství nemusí být farním sborem,“ upřesnil synodní senior Pavel Pokorný. „Směřujeme k tomu, že by církev evidovala jen záznam o křtu, ať už se stal v jakémkoliv společenství, a zároveň evidovala plnohodnotné členství v církvi, které by odpovídalo členství s hlasovacím právem,“ doplnil s tím, že si obtížnost tématu uvědomuje a závěry nechce uspěchat.

„Křest je iniciační rituál, vydání se na cestu. Naložit na pokřtěného to vše, co obnáší členství v církvi, je dost náročné,“ uvedla jihočeská seniorka Ludmila Míchalová Mikšíková.

„Plně souhlasím s Jiřím Burešem v tom, že křest je včleněním do těla Kristova i konkrétního společenství věřících. Návrhem jsme chtěli rozšířit nabídku, aby tím společenstvím nebyl nutně farní sbor Českobratrské církve evangelické. Lidé zkoušejí, nechtějí se hned plně vázat. A je to dobře,“ řekl náměstek synodního seniora Roman Mazur.

„Jsem celým srdcem pro to, aby se v církvi hovořilo o tom, co je křest. Myslím ale, že to, co bylo v tomto ohledu učiněno, nebyl krok správným směrem. Vícestupňové členství je něco, co reformační tradice odmítla,“ poznamenal děkan Evangelické teologické fakulty Jan Roskovec. Jeho fakultní kolegyně Olga Navrátilová podotkla, že v návrhu postrádá ekumenické ohledy. V souvislosti s tím zmínila i práci poradního odboru teologického, který synodní rada v minulém roce zrušila, a přitom právě takovéto materiály by měl nějaký podobný orgán připravovat a promýšlet.

V následném hlasování synod uložil synodní radě, aby zahájila celocírkevní rozhovor o křtu a o členství v ČCE s přihlédnutím k předloženému materiálu rozpravě na synodu.

Na Filipce a EGy přibude nové kaplanské místo

Synod se věnoval návrhu na zvýšení dostupnosti kurzu pro výpomocné kazatele, předloženému konventem Pražského seniorátu. Jedná se hlavně o možnost výuky on-line formou. Návrh neprošel.

Přes návrh Východomoravského seniorátu, podle něhož by si měla církev nechat zpracovat zevrubný sociologický průzkum, se přešlo k dennímu pořádku. „Návrh nemá vyčíslen finanční dopad a jako takový by neměl být hlasovatelný. Ten dopad by byl opravdu těžkotonážní, v řádu několika milionů,“ uvedl právní poradce Adam Csukás.

Synod dal zelenou zřízení místa celocírkevního faráře s určením pro Evangelické gymnázium a základní školu Brno. Připojí se tak k dalším šesti školám Evangelické akademie, kde již místo školního kaplana existuje. „Dlouhodobou snahou vedení naší školy je naplňovat charakter evangelické školy jako společenství, které má i svůj duchovní rozměr, a jako místa, kde je významnou součástí vzdělávání předávání křesťanských hodnot,“ uvedla k návrhu ředitelka školy Ruth Konvalinková.

„Považuju za důležité toto místo podpořit. Školní kaplani a faráři pomáhají dělat naše školy evangelickými. Z rozhovorů s nimi je zřejmé, že jejich působení má vliv na přenášení důležitých hodnot,“ prohlásila k tomu náměstkyně synodního kurátora Jana Šarounová. Na škole dosud činnost naplňující znaky duchovenské služby vykonává Alžběta Macková, která v současnosti prochází vikariátem.

Poslední jednací blok 4. zasedání 36. synodu začne po obědové pauze od 14.00.

Synod jednal o změnách Církevního zřízení a otevřel téma křtu

Evangelíci budou moci volit už od 16 let věku, odbor mládeže se nově volí na tři roky

Jak chápat křest? Synod otevírá širší diskusi

Na Filipce a EGy přibude nové kaplanské místo

ℹ️ Více informací o jednání synodu: