Souhrn 4. zasedání 35. synodu ČCE (Svitavy 2022)

Delegáti letošního synodu se sešli ve Svitavách. Jednání 4. zasedání 35. synodu začala ve čtvrtek 19. května a trvala až do soboty 21. května.

Po dvou letech se tak zasedání vrátilo k vícedenní formě. V minulosti ovlivnila organizaci synodu pandemie COVID-19, a tak proběhl ve zkrácené, jednodenní podobě.   

Pozvání přijalo také několik hostů z ekumeny: za českou to byl biskup SCEAV a předseda Ekumenické rady církví v ČR Tomáš Tyrlík, ze zahraničí pak Ivan Eľko, generální biskup Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku. Pozvání přijal také nový arcibiskup pražský Jan Graubner, který se zúčastnil čtvrteční bohoslužby a přítomné shromáždění krátce pozdravil.

Fotogalerie a video ze zahajovací bohoslužby

V sobotu ráno pak synodály pozdravil starosta Svitav a poslanec David Šimek. Delegáty přivítal ve Svitavách, vyzdvihnul spolupráci s místním farářem Filipem Kellerem a dodal, že je velmi vděčný, že jeho město může hostit tak významnou akci, jako je zasedání nejvyššího zákonodárného orgánu ČCE.

Z hlasování o personálních záležitostech byla očekávaným bodem volba Karla Müllera celocírkevním farářem s určením pro pražské školy Evangelické akademie. Synod se vyjádřil kladně a K. Müller bude tuto službu vykonávat od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2027, a to na 0,6 úvazku.

Synodní senior Pavel Pokorný představil zprávu nové synodní rady, která je v úřadu od loňského podzimu. Přiblížil, čím se synodní rada při její přípravě zabývala. Důležitým tématem bylo obstát před pojmy jako vize církve, budoucnost církve, směřování církve.  „Budoucnost většinou není to, co chceme, očekáváme a přejeme si. Budoucnost je většinou to, co prostě nastane. Přitom však věci nečekané a třeba těžké mohou být zároveň darem,“ prohlásil br. Pokorný. Zmínil přitom nedávné „budoucnosti“, které nás zaskočily – pandemie COVID-19 nebo vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině. Vypíchnul, že i v těchto obtížných situacích jsme lidsky i jako církev dokázali obstát, překonat strach a najít dobrou cestu, kudy se vydat. „Směřujme svátosti k těm, kteří po nich touží, a směřujme k tomu, aby se pomoci dostalo těm, kteří potřebují,“ zaznělo z úst synodního seniora.

Synodálům se představil také vedoucí tajemník Ústřední církevní kanceláře (ÚCK) Martin Balcar. Ten hovořil o zprávě ÚCK, která je letošní novinkou. „Snažíme se způsob a prostředky naší práce neustále upravovat podle situace a podle toho, co je třeba, abychom byli maximálně efektivní,“ prohlásil M. Balcar. Vyzval také k tomu, aby se církev nebála přicházet s inovativními přístupy a řešeními. Ubezpečil, že ÚCK je církvi maximálně k dispozici a je připravena pomoci. „Vnímám ústřední kancelář jako službu církvi,“ řekl.

O budoucnosti Kalicha se vyjednává, značka však zůstane zachována

Jiří Schneider odpověděl na dotaz svého předchůdce na pozici synodního kurátora, Vladimíra Zikmunda, který vznesl prosbu k synodní radě, aby podala podobnější informace o budoucnosti nakladatelství a knihkupectví Kalich, které se dlouhodobě potýká s finančními potížemi. J. Schneider osvětlil, že se jedná o prodeji obchodního podílu nakladatelství jinému subjektu, a to v parametrech, které dala synodní radě předchozí zasedání synodu. Mezi důvody pro tyto kroky synodní rady zmínil to, že církev nakladatelství a knihkupectví od r. 2017 dotovala celkově částkou 3,7 milionů Kč (např. příplatky mimo základní kapitál, odpuštěním nájmů, odkupy zásob apod.). Cílem je, aby značka Kalich a možnost mluvit do edičních plánů zůstaly zachovány, ale aby břemeno organizace a distribuce přejal nový majitel. Jednání jsou v tomto směru zatím úspěšná - i vzhledem k historii značky to případnému novému majiteli dává smysl.

Synod také přijal nové bohoslužebné formuláře křestních bohoslužeb, které upravují zejména liturgickou praxi křtu dospělých, dětí a nemluvňat.

V rozpravě se podrobněji hovořilo o tématu kmotrovství při mezidenominačních křtech. Současná římskokatolická praxe totiž zamezuje evangelíkům stát se kmotry u římskokatolických křtů, jakkoliv křest jako takový obě církve vzájemně uznávají za platný. Synod proto vyjádřil lítost, že Římskokatolická církev odmítá jako kmotry věřící křesťany pokřtěné v evangelické církvi a římskokatoličtí kněží rozmlouvají kmotrovství v evangelické církvi těm, kdo byli pokřtěni v římskokatolické církvi; a dále pověřil synodní radu, aby zahájila jednání s Římskokatolickou církví o odstranění právních překážek, na které ekumenická praxe naráží.

Blok hospodářských záležitostí tradičně ovládly repartice a Personální fond

V pátečním dopoledním bloku přišly na řadu jako první záležitosti hospodářského charakteru. Tradičně sledovaným tématem jsou odvody do Personálního fondu a výše repartic. K prvnímu zmíněnému některé konventy a synodálové navrhli dílčí úpravy. Druhý náměstek synodního seniora Roman Mazur tlumočil stanovisko synodní rady, která se domnívá, že případné změny je třeba důkladně prodiskutovat a připravit. V podobném duchu se vyjádřil i zpravodaj hospodářské komise Petr Štulc a synodní kurátor J. Schneider: „Opravdu je třeba to propočítat. Kdybychom zapracovali změny, které navrhují čtyři senioráty, mělo by to překvapivý dopad. Nejde o to něco slepě prosadit, ale počítat s tím, jaké dopady to bude mít pro sbory,“ uvedl.

Vedoucí ekonomického oddělení ÚCK Věra Štulcová přidala několik číselných údajů. Potvrdila, že ekonomické oddělení počítá s navyšováním platů kazatelů ročně tak, aby se k r. 2028 dostal na úroveň 120 % mediánu v Česku.

Závaznou výši odvodů do Personálního fondu synod schválil za plný kazatelský úvazek na rok 2024 ve výši 340 000 Kč, přičemž paušální část odvodu činí 280 000 Kč a základ pro výpočet poměrné části odvodu činí 60 000 Kč.

Synod také odsouhlasil indikativní výši odvodů do Personálního fondu za plný kazatelský úvazek na roky 2025, 2026 a 2027 ve výši 390 000 Kč, 445 000 Kč a 500 000 Kč. Synodní rada přitom dostala za úkol aktualizovat předpoklady používané v dlouhodobém modelu financování personálních nákladů duchovenských zaměstnanců a nadále tento model používat při stanovování výše odvodů do Personálního fondu a při formulaci zadání pro dlouhodobé investování zdrojů PF. Byl přijat pozměňovací návrh, který ukládá synodní radě, aby na 1. zasedání 36. synodu předložila analýzu dosavadního fungování kombinovaného odvodu do PF a případný návrh na jeho změnu.

Roztoky budou samostatným sborem. Zruč nad Sázavou naopak končí

Synod schválil zrušení FS ČCE ve Zruči nad Sázavou. FS ČCE v Dolní Bělé bude nově sloučen se sborem v Plzni – Korandovým sborem.

Naopak bylo však rozhodnuto o vzniku samostatného farního sboru v Roztokách u Prahy. Jedná se o první nový sbor od roku 1965, nepočítáme-li pražský německý sbor. Právní komise synodu zároveň navrhla, aby kazatelské místo bylo zřízeno jako misijní, a to na dobu 2 let, přičemž výše podpory bude činit v těchto prvních dvou letech 100 % stanoveného odvodu do Personálního fondu. Po odhlasování těchto návrhů zazněl sálem potlesk. Ještě během jednání dorazila z Roztok nadšená zpráva a poděkování delegátům za schválení tohoto návrhu. 

Byly také vzaty na vědomí zprávy z podporovaných míst, např. FS ČCE ve Šternberku, FS ČCE v Ústí nad Labem (celocírkevní farář) či FS ČCE v Novém Městě pod Smrkem. Ústeckému sboru byla přitom prodloužena doba podpory kazatelského místa celocírkevního faráře o dva roky, tj. do 30. 9. 2024. Výše podpory bude činit 100 % stanoveného ročního odvodu do Personálního fondu.

Nově bylo pak zřízeno podporované místo ve FS ČCE v Hranicích, a to od 1. 3. 2023 do 29. 2. 2024, přičemž výše podpory bude činit 100 % stanoveného odvodu do PF.

Fotogalerie z celého zasedání

"Žijeme spolu v jedné církvi"

Velká diskuze se rozhořela kolem zprávy Komise pro přípravu rozhovoru s lesbami a gayi v otázce manželství dvou osob stejného pohlaví. „Podle mě komise nefunguje dobře,“ uvedl ústecký senior Tomáš Pavelka ke svému návrhu na rozpuštění této komise. Podobně hovořil také Mojmír Blažek. „Mám z komise pocit, že chce manželství homosexuálů protlačit. Manželství přitom považuji za biblicky ustanovený svazek muže a ženy. Myslím, že LGBT lidi máme přijímat, ale postačí, když vedle sebe budeme žít.“

Jakub Keller uvedl, že je rád, že o textu, který komise vydala, se na synodu diskutuje. Slova se ujal také předseda zmíněné komise Daniel Ženatý. Ten připomněl úkoly komise, kterými jsou jednak připravit rozhovor s LGBT komunitou, a také připravit stanovisko církve k otázce manželství. „Připravme se na to, že je to proces, který bude nějaký čas trvat,“ upozornil Ženatý. „Komise pracuje pomalu a pečlivě. Daří se nám mluvit o problému. Daří se nám mluvit s těmi, kteří učinili coming out. Nedaří se nám mluvit s těmi, kteří jsou zásadně proti. Ti odmítají do komise vstoupit,“ vysvětlil. Na pravou míru také uvedl dojem, že úkolem komise je stanovit, zda homosexuální svazek je hřích, či nikoliv – to součástí komise není.

„Máme šanci ukázat společnosti, jestli nás tato problematika zajímá,“ upozornila členka synodní rady Simona Kopecká. „Mám za to, že církev ublížila a ubližuje těm, o kterých je řeč, proto jsem rád, že v přijatém prohlášení komise je i omluva,“ řekl Filip Keller. „Moc bych si přál, aby i tito lidé mohli v církvi žít ve vztazích, které jsou pro ně přirozené,“ dodal. V rozpravě vystoupila také Alena Zapletalová, delegátka mládeže. „My nepotřebujeme připravovat rozhovor. My už ten rozhovor vedeme. Tito lidé jsou v našich mládežích, jsou to naši kamarádi. Rádi bychom, kdyby nějaký zástupce mládeže byl přizván do komise,“ prohlásila. V následném hlasování byli až na jednotlivce všichni delegáti pro přijetí zprávy o činnosti této komise a souhlasili s jejím dalším pokračováním. Stejně tak byl přijat text Žijeme spolu v jedné církvi.

Synod podpořil katechety, zásadním tématem bylo nové rozložení seniorátů

V sobotním jednání synod schválil rámcovou náplň celocírkevního kurzu pro zájemce o službu výpomocného kazatele z řad ostatních členů církve. „Spolupráce s Evangelickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze (ETF) je nadmíru dobrá. Díky tomu bude možné první kolo vzdělávání výpomocných kazatelů spustit již v září či říjnu letošního roku. Výuku budou zajišťovat přímo pedagogové fakulty,“ informoval náměstek synodního seniora Ondřej Titěra.

O vzdělávání se hovořilo i v posledním jednacím bloku. Jednalo se o podpoře katechetů ze strany církve. Synod pak schválil návrh, podle něhož má synodní rada provést inventuru dostupných podkladů pro výuku náboženství a křesťanské etiky a zároveň má pracovat na vytvoření nových materiálů pro výuku ve sboru i ve škole.

Jedním z výrazných bodů sobotního programu pak byl návrh na nové rozložení seniorátů ČCE. Nově by měl být povšechný sbor přeskupen do sedmi seniorátních sborů, které budou územně více kopírovat rozložení krajů ČR. Původně se počítalo s rozdělením Prahy do dvou seniorátů, nakonec bylo její území v návrhu přičleněno k seniorátu č. 6 společně se západem Čech. Nové rozložení seniorátů by umožnilo například efektivnější hospodaření i větší přizpůsobení administrativního členění sborů do přirozených regionů. Církevní právník Adam Csukás, jeden z autorů návrhu, však zdůraznil, že se jedná o konkrétní začátek dlouhé a potřebné celocírkevní diskuse. Vyzval také jednotlivé stávající senioráty, aby o věci vedly rozhovory a vyjádřily se k případným zlepšením. „Nechceme být reaktivní, defenzivní. Chceme jednat ofenzivně, chceme jednat teď, abychom byli na změny připraveni reagovat efektivně, abychom dovolili církvi růst.“ uzavřel Csukás.

„Nebojme se malých seniorátů,“ prohlásil jihočeský senior David Nečil. „Sám jsem ze seniorátu, který je velmi malý – má jen 7 sborů, ale přesto dobře splňuje všechny své funkce. Proto navrhuji, abychom církev rozdělili do seniorátů s menším počtem sborů, i menší celky mohou dobře fungovat,“ řekl. „Chceme-li o této změně hovořit v církvi, je třeba tu diskuzi vést dobře. A myslím, že tohle není dobrý výkop. Myslím, že návrh, který bratr Csukás neformálně představil, má velké nedostatky,“ reagoval Jiří Bureš. Jeho kritika mířila zejména k nevyváženosti plánovaného rozdělení seniorátů, kdy některé ze zamýšlených správních celků budou příliš velké. „Pokud si myslíme, že velký celek bude mít například pastorační výhody, já mám o tom pochybnosti,“ řekl.

Návrh uvítal karlovarský farář Martin Zikmund. „V Čechách budou celky větší plošně, ale méně početné. Je možné je tam dobře obsluhovat i díky dobré infrastruktuře,“ domnívá se. Naopak na Moravě, která je nábožensky silnější a člensky početnější, budou celky kompaktnější, více semknuté.

Eliška Vančová přednesla stanovisko studentů ETF, které reagovalo ještě na původní návrh, který byl obsahem synodních tisků, nikoli na ten přednesený v sobotu: „Dávejte vzniknout novému, ale neničte fungující.“ Zástupci studentů si prý nedovedou představit pastorální konference nebo setkání mládeže v tak velkých celcích (původní návrh počítal se šesti senioráty). Do diskuze se vložili také zástupci mládeže. Situace mládežníků je prý často diametrálně odlišná od ostatních členů církve. Geografická vzdálenost by například mohla přinést překážky pro činnost seniorátních odborů mládeže i místních mládeží. „Potřebujeme cítit, že se s námi počítá, že jsme součástí koncepce. Chceme být součástí diskuze,“ prohlásila Alena Zapletalová.

V tajném hlasování rozhodli poslanci o přijetí návrhu tak, jak jej představil A. Csukás, a to počtem 54 hlasů. Znamená to otevření celocírkevní diskuse, sběr podnětů a případných změn tohoto konceptu. Pokud by se záměr ukázal jako funkční a přijatelný, vystoupily by změny v platnost nejdříve od roku 2027.

Synod vyzval k dialogu s muslimy. Odmítl ruskou agresi na Ukrajině

Z letošního zasedání synodu vzešla také dvě prohlášení. Jednak synodálové přijali prohlášení o vztahu k muslimům. To se obrací ke členům Českobratrské církve evangelické, aby se ve svých sborech a ve svém okolí setkávali s muslimy a přispívali k porozumění a pokojnému soužití.

Synod věnoval pozornost také současné situaci na Ukrajině. V přijatém prohlášení synod vyjádřil soucit se všemi lidmi, do jejichž života zasáhla agrese Ruské federace proti Ukrajině, a odmítl výroky církevních představitelů, jako např. moskevského patriarchy Kirilla, které tuto agresi ospravedlňují.

Předseda synodu také přednesl dopis od ukrajinských krajanů z Pervomajsku, který předsednictvo obdrželo. „Modlete se za naše bezpečí, aby na Ukrajině byl zase mír a klid,“ zaznělo v něm. Vzkaz od krajanů sklidil potlesk přítomných.

Příští rok se delegáti sejdou k 1. zasedání 36. synodu, a to ve dnech 25.–27. 5. 2023 v Praze. Schválen byl i termín konání 2. zasedání 36. synodu: proběhne od 23. do 25. 5. 2024.

Dále nabízíme:

• online přenos minutu po minutě z prvního, druhého a třetího jednacího dne
• souhrnné články z čtvrtečního odpoledne, pátečního dopoledne a odpoledne a sobotního dopoledne
• kompletní přehled usnesení 4. zasedání 35. synodu ČCE